Tím prvním je Vlad. Zatloukal z Přerova, který mi sdělil: ...teď jsem dělal pořádek, našel jsem a vysel „neklíčivá semena“ ze starých zásob. Vyklíčila mi velmi slušně semena Ferocactus reppenhagenii, předtím jsem to zkoušel 2x, a ani neťukla. A nebo Epitelanta micromeris, 2x vůbec nic, a teď po letech na 100%.

Velmi podobný příběh má MvDr. Drbal z Moravan: ...koupil jsem od vás stovku semen E. grusonii a nevyklíčilo ani jediné. V těch letošních vedrech mi do starého výsevu pod parapetem zakapalo a najednou koukám, že tam něco raší – a ono je tam stodvacet mladejch!

Co k tomu dodat? Že stará moudrost, která říká – nevyklíčená semena ponechám (nebo seberu) a pokusím se o úspěch příští rok – je stále platná. Ať se to zdá jakkoliv nepravděpodobné, o solidnosti obou tvrzení se nedá pochybovat.

Pokud se jedná o semena vzácnější, vždy se vyplatí jim věnovat trochu práce navíc, pokud se ovšem nejedná o prachová semena – např. Strombocactus esperanzae, kde je sbírání zrnek více než problematické (a který klíčí a do viditelné podoby vyroste jen díky nejvyšší péči a správnému rozložení planet v čase výsevu). Ale často stačí schovat semínka i s miskou a znovu zavlažit rok na to.