Je to tak. Dne
27. září byla kaktusářská sezóna slavně
uzamčena. Akce se nesla v krásném počasí za
tradičně spolkové pohody, v návalu
kaktusůchtivého občanstva, uprostřed výtek,
že i ten největší chrudimský sál je pro
burzu kaktusů malý a také v kině na
přednáškách, v sále pro 300 lidí museli
zájemci o troušená moudra posedávat po
schůdcích na okrajích sálu. Ale i ty návaly
patří k tradici – prostě se s tím smiřme. Ony 3 dny byly na
události bohaté. V pátek zasedal výbor
společnosti a redakční rada časopisu kaktusy.
Obrázek nám ukazuje vážné tváře
nejvýznamnějších osob našeho kaktusářství
– presidenta společnosti Josefa Odehnala a
presidenta největšího – a tedy pražského
spolku – Ivana Běťáka. Všichni se tu shodli
na tom, že Zlatým Albertem pro rok 2004 bude
Dr. Jan Říha!
Ostatní
přítomní (ubytováno bylo 140 osob) se
tísnili na zahrádce u Pavlíčků, nebo zcela
obsadili přilehlý hostinec Caribic. Účastnili
se i zahraniční hosté – na obrázku je člen
slovenské delegace Boris Vrškový, který
zanedlouho oslaví kulaté jubileum – a to 10.
11. tr.!
Přátelé ze
Slovenska nás poprosili, abychom zveřejnili
jeho přání. Boris, prý ve své tradičně
bonitní dobrotě, zve všechny kaktusáře na
svou narozeninovou megapárty, kde hodlá zdarma
rozdat několik sudů piva a 3 pečená selata!
Bližší informace na puk@tiborman.sk
Zatímco
někteří z nás ještě schůzovali, na
zahrádce u Pavlíčků hořel oheň, opékaly se
buřty a šéfka Lída se objímala s
několikanásobnou cestovatelkou po Peru – s
Ivankou.
O oheň a o
správnou barvu opékaných párečků se jako
obvykle vzorně staral expresident společnosti,
Zdeněk Červinka.
I tyto dva
obrázky ukazují, že už v pátek večer bylo
veselo.
A nejen u
Pavlíčků, ti zimomřivější se
přestěhovali do hospody Caribic – tohle je
například plzeňská squadra.
Na burze jsem
žel bohu nefotil, nějak jsem nestíhal, takže
to snad napravím příští poslední sobotu v
září. Bylo obsazeno 100 prodejních míst –
někteří si stoly objednali, ale nepřijeli,
takže asi 4 místa byla volná. Pro příště
je zásada, že stoly se musí dopředu
předplatit.
Už po druhé
hodině odpoledne se začal plnit sál místního
kina Svět, tam se mi podařilo vyfotit kvarteto
píseckých Dvořáků – vpravo oslavenec –
Václav Dvořák s chotí a vlevo jejich
nerozluční přátelé Karel Dvořák – také
s chotí.
President
společnosti předává keramickou plaketu MUDr.
Dvořákovi.
Těch plastik
místní chrudimský umělec Ríša Herbst
stvořil rovných dvacet, ale tím, že na
každé plaketě je trochu jinde nalepena
destička z ryzího zlata, je zároveň každá z
nich nenapodobitelným originálem.
Pak
už spustil koloběh krátkých přednáškových
bloků. Každý z přednášejících měl 30
minut, ovšem trochu se to protáhlo. Jako první
přednášel pan Gabriel Vereš – autor nové
knihy – Mrazuvzdorné kaktusy SA. Hned po něm
se ujal slova president společnosti Josef
Odehnal s obrázky a povídáním o letošní
chilské cestě.
Následovaly
dvě „digitální“ přednášky. První byla
od Vlastimila Lukeše na téma Thelocactus a
druhou částí na stejné téma ho doplnila moje
nefotografovaná maličkost.
Dalším
zahraničním hostem a přednášejícím byl
osvědčený vypravěč Roman Staník –
povídal o cestě po báječné Baja California.
Po
přednáškách v 19 hod. propukl Country bál s
country muzikou k tanci i poslechu. Opět
všechna místa obsazena – prostě klasika.
Tanečníkem
večera byl už tradičně oblíbený Saša
Táslar a v jednom kole byla i Zdenka Stupecká.
Děvčata,
která byla od pátečního rána až do soboty
večer v plném zápřahu, jak vidno dobrou
náladu neztratila.
Dobrou náladou
hýřili i členové olomoucké skupiny.
Zlatým hřebem
večera byla dražba velkého grusona, kterého
věnovala prodejna. Dražba měla svůj bohulibý
účel – výtěžek byl poukázán na konto
Nadace INKA, ve prospěch vzdělání malé
Miriam, děvčete, kterého naše kaktusářská
obec na dálku adoptovala. Kaktus vydražil
Miloš Záruba z Prahy, věhlasný mamiláriofil,
jehož poslední příhoz zněl na celé dva
tisíce!
Ještě pohled
do tváře šťastného vydražitele.
Sponzora naší
Miriam za odměnu ještě protančily skoro
všechny přítomné ženy a dívky.
Bratři
Pavlíčkovi, poté co se doslechli že sezóna
je zavřená, se chystají k zimnímu spánku.
Nedělní ráno
– krátce po sedmé se začínají shlukovat
zájemci o tradiční ranní spravovací
česnečku, velký zájem byl i o opékané
párečky, dopíjela se dvacátá bedna pivečka
– a okolo poledního už odjížděli i ti
největší vytrvalci. Takže vážení – zase
za rok – a opět poslední sobotu v září!
|