Dog Canyon, NM

Jižní Nové Mexiko bylo v geologické minulosti několikráte zalito pravěkým mořem po němž tu zbyly mocné usazeniny vápence. Horský hřeben východně od města Alamogordo je typickým příkladem vápencového pohoří. Jeho východní strana pozvolna klesá do plání Llano Estacado, které popsal Karel May v knihách o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi. Západní strana pohoří klesá příkrým zlomem do Tularoské pánve známé vzácnou geologickou raritou bílých písků, které jsou tvořeny bílými krystaly navátého sádrovce.

Vrchol Sacramento Mts. je porostlý borovicovým lesem dominovaným borovicí těžkou (Pinus ponderosa) a douglasovou jedlí (Pseudotsuga menziesii). Nejvyšší místa s dostatečným množstvím srážek umožnují i existenci smrku Engelmannova (Picea engelmannii). Srážky jsou odváděny mnoha drobnými potoky, které v měkkém vápencovém podloží vyerodovaly boční kaňony. Jedním z nich je Dog Canyon (psí kaňon), který ústí na západní straně hor do Tularoské pánve.

White Sands - Bílé písky

Kromě horských hřebenů zde panují pouštní podmínky, to znamená, že roční úhrn srážek nepřesahuje 250 mm a většinu roku zde svítí horké jižní slunce. Tato oblast spadá do největší pouště Severoamerického kontinentu – Chihuahua. Údolí Dog Canyon je lemováno strmými bočními úbočími, které sem spadají pod úhlem 30-50°.

Epithelantha micromeris

Povrch je většinou skalnatý s písčitými půdami, které se staly domovem četných kaktusových druhů. Z jihovýchodu sem zasahuje Epithelantha micromeris, ze západu Mammillaria grahamii (syn. microcarpa), četný je zde i Echinocactus horizonthalonius,typický pro většinu pouště Chihuahua. Echinocereusy jsou zastoupeny Echinocereus dasyacanthus (syn. E. pectinatus var. neomexicanus), Echinocereus stramineus (E. enneacanthus var. stramineus) a okruhem Echinocereus triglochidiatus var. neomexicanus (E. coccineus). I zde se setkáme s jejich přírodními hybridy, které nám připomenou pohoří Jarilla Mts. od Orogrande, NM, jež jsou jejich hybridy pověstné a zmatou i ty největší odborníky na tento rod.

Mammillaria grahamii (syn. M. microcarpa)

Escobaria strobiliformis ( syn. E. tuberculosa) se na první pohled podobá vzácnější Escobaria villardii. Rostou tu vedle sebe, někdy by se však dalo říci, že E. villardii vyhledává zastíněná místa nebo stráně obrácené k severu. Liší se od sebe hlavně barvou plodů, které u E. villardii zůstávají i po uzrání zelené, zatímco u E. strobiliformis záhy zčervenají. E. villardii rovněž neztrácí trny na spodních areolách a jeví se hustěji otrněna. Glandulicactus uncinatus var. wrightii tu lze najít jen vzácně relativně k četnosti ostatních druhů.

Z ostatních suchomilných a suculentních rostlin jsou tu bohatě zastoupeny Yucca torrey, Dasilirion wheeleri a Focqueria splendens, které dodávají místu typický pouštní vzhled.

Fouqueria splendens a Yucca torrey

Nejlepší období pro návštěvu je měsíc duben, kdy je většina druhů v plném květu. V pozdním srpnu a září zde však zastihneme rostliny stále v plné kráse, neboť jejich těla jsou napita vodou po letním bouřkovém období, které sem přichází počátkem léta od Mexického zálivu.