Je 20 června,
asi hodinu do odjezdu na letiště a tak dost
spěchám, protože ještě musím zabalit
bagáž. Letím se podívat na kytičky do
Namíbie, tak doufám, že v příštích
novinách budu moci referovat. A tak narychlo
vybírám pár kytiček, co bych chtěl dnes
představit – a není to jednoduché, protože
vše ve skleníku tak bouřlivě odkvetlo, že
v tuto dobu není skoro ani kvítek.
 |
Ariocarpus confusus PP 420
|
Teď se podívejte aspoň
na tuhle „zmršeninu“. Je to něco mezi
kristátou a monstrosou, jinak Ariocarpus
confusus PP 420.
 |
Ariocarpus confusus PP 420
|
Tu jsem rozkrájel tak,
jak jsem už někdy v zimě v novinách
sliboval. A pokusíme se společně postupně
sledovat vývoj jednotlivých roubovanců,
kterých je z té jedné matky aspoň deset.
 |
Rebutia residua
|
Ale přece jen se kvítek
najde – teď je doba, kdy kvetou jihoamerické
miniaturky. Jsou to vděčné, nenáročné
kytičky, které – pokud je netrápíme někde
ve skleníku – tedy pokud mají dost světla a
čerstvého vzduchu, rostou jen pár centimetrů
nad substrát a kvetou o stošest. Tahle Rebutia
se jmenuje residua a honosí se barvičkou,
které by si měli všimnout třeba návrháři
dámských kombiné…
 |
Rebutia (Aylostera)
theresae
|
… a tohle je taky
rebucie – nebo pokud chcete Aylostera – a
její jméno je po ženský – jmenuje se
theresae, a po světě ji rozšířil náš Karel
Kníže pod číslem 1724.
 |
Coryphantha (Escobaria)
vivipara var bisbeana
|
Jako poslední si
prohlídneme Coryphantha (Escobaria) vivipara var
bisbeana. Pochází ze semen od Stevena Bracka,
je hodně mrazuvzdorná a navíc krásná.
Ještě krátký pohled na další
mojí momentální chloubu – naše Pavlínka je
stále hezčí
A
tak se mějte hezky – za měsíc se vrátím
|
