Turbinicarpus pannarotoi PP 385

Podívejte třeba na tu „louku“ Turbinicarpus pannarotoi PP 385, to bude pane semínek pro můj obchod!

Thelocactus lausseri

Ranní ptáčata jsou i Thelocactus lausseri, vykvetly už mladé rostliny, ani ne čtyřleté. A je třeba si jich považovat, protože semena dostal Pavel Malik od brněnského pana Neduchala a ten je měl přímo od pana Lausera, takže se jedná o „autentický materiál“. Letos jsme se na ně byli podívat u Cuatro Cienegas, procházka skoro 25 km pěšky, a stejně se nenašly. Snad někdy jindy.

Rozkvetl také Echinocereus reichenbachii SB 941, z texaského okresu Kerr Co. To jsou krasavci, ani ne 3 cm široké a vysoké kytičky, a takhle brzy na jaře si vykvetou krásně fialovým květem.

Echinocereus reichenbachii SB 941, Kerr Co.

Jedny z prvních rozkvétají také Stenocactusy. Tady snad nejsou ani tak důležitá jména, jako označení polními nebo studijními čísly, které by měly zaručit jakous takous autentičnost rostliny. Jména jsou sporná a tradiční materiál ve sbírkách ještě více. Je zajímavé, jaká spousta hybridů se u nás vyskytuje, když takhle brzy na jaře ještě mouchy nelítají…

O to více se přimlouvám k tomu, abychom si moc považovali rostlin s původem, a to nejen u steňáků, už i proto, že získat semena z přírody bude čím dál, tím více problematické. Třeba kvůli tomu, že těch plotů na nalezištích přibývá tak rychle, že se až nestačíme divit.

A tak si stáhněte do svých galerií další várku stenokaktusů, které stojí za to. Ty bez čísel pocházejí od dnes již nežijícího slavného brněnského pěstitele a odborníka – pana Pecháčka, který tomuto rodu kus svého života zasvětil.

Stenocactus dichroacanthus (pentacanthus), Pechanek

Například u tohoto je jméno St. dichroacanthus. Sám Pecháček píše, že je velmi podobný a často stejný, jako blízce příbuzný St. pentacanthus. Já osobně mám pocit, že je to pentacanthus jako vyšitý, alespoň rostliny ve vedlejší misce nesou jméno pentacanthus a jsou úplně stejné. Ale znalec určitě nejsem…

Stenocactus pentacanthus s množstvím pylu

V misce s S. pentacanthus mne zaujaly květy. Jedna rostlina má plné prašníky pylu, zatímco o prašníky květů na druhé rostlině se štětec ani nezamaže.

Stenocactus pentacanthus bez pylu

Nedostatek pylu, může být mimo jiné také známkou toho, že se jedná o kříženec.

Stenocactus mullticostatus SB1147

Tyhle krásné kytičky vedu jako S. multicostatus SB 1147. Vůbec nevím, kde jsem k nim přišel, resp. Kde se stal omyl, ale tohle číslo má Steven Brack pro rostlinu úplně jiného rodu. Ale kdo ví – možná, že někdo ze čtenářů mi napoví, jak bych si měl jmenovku poopravit.

Stenocactus ochoterenaus, původ Pechánek

Ani tahle kytička nemá bližší původ než ten, že pochází od Pechánka. Stenoc. ochoterenaus je atraktivní kytičkou, musím si opatřit semena s původem, abych mohl porovnávat.

Stenocactus lamellosus SB111, Metztitlan

Další sběr od Stevena Bracka – Stenoc. llamelosus SB 111 – to je skutečně miláček. Barva i tvar květů, i sama ochota ke kvetení, to vše tuhle kytku přímo předurčuje k oblibě. A na stranách se tvoří řada odnožů, takže za pár let to budou trsy těl obalené květy!

Stenocactus spec. LH 70, Arteaga

Mezi lidmi je řada „sběrovek“ od našich cestovatelů. Za tohoto fešáka můžeme být vděčni Láďovi Horáčkovi z Pískové Lhoty. Našel ho někde u Arteagy v Coahuila a dal mu číslo LH 70.

Stenocactus spec. RS 672, Charco Blanco

Stenocactus spec. RS 672 je v Čechách hodně rozšířený, díky Dr. Staníkovi z Bratislavy. Kytička pochází od Chargo Blanco v Nuevo Leon (Mex.)

Stenocactus spec. CSD 125

Další nález českého sběratele – Jardy Chvasteka z Frýdku – jedná se o Stenocactus spec. CSD 125, z roku 1993. Podobné kytičky obývají plácek poblíže silnice č. 3, na km (kilometrovník) 26 směr městečko Dr. Arroyo, už v San Luis Potosí.

Stenocactus albatus imp. Lau

Alfredo Lau se zasloužil o stovky nálezů a o distribuci semen do Evropy. Mezi jinými dovezl i tento Stenocactus albatus.

Stenocactus anfractuosus, původ Pechánek

Posledním z této přehlídky zvlněných žeber je opět jedna z tradičních – Pechánkových kytek – Stenocactus anfractuosus.

Možná, že by bylo dobré brožurku pana Pechánka, která vyšla v roce 1983 jako sborník při spolku Astrophytum v Brně, přepsat na internet. I když je to 30 let zpět, je to přece jen jakýsi základ k dalšímu studiu. Jsou tu posbírány a seřazeny popisy i pozdější názory a komentáře k jednotlivým jménům. Pokud by chtěl někdo těch 90 stran textu přepsat do počítače – rád mu brožurku zapůjčím.

Mám prsty plné trníků, každé klepnutí do klávesnice cítím, a tak se zase na měsíc odmlčím.