S kovboji, kterým se ale v mexiku říká spíše „vaqueros”, je to zapeklité. Místy jich je stále ještě dostatek, někde je to s nima o poznání horší. Naše expedice měla veliké štěstí. Než abychom trávili dlouhé dny a týdny hledáním kovbojů k pořízení fotografie, rozhodli jsme se udělat kovbojem našeho Karlíka. Pro mechulíny to pak byl po pekelných pět týdnů ošlehaný a obdivovaný „Don Carlos“, syn bývalého majitele rozlehlé haciendy. Dnes z ní zbyl bohužel jen tento pomník v podobě malého stavení pro služebnou, k níž údajně starý pán občas zavítal. Atmosféra onoho večera a role, kterou jsme našemu Karlovi propůjčili, udělaly své.