Rebutia spiralisepata (Schütz) Šída

REBUTIA SPIRALISEPALA (Schütz) Šída

Rebutia spiralisepala (Schütz) Šída comb. nov.
Mediolobivia spiralisepala Schütz, Kaktusy, 11: 51, 1975


Jméno druhu je odvozeno od tvaru květů, spiralisepalus znamená se stočenými okvětními lístky.

Popis
Stonek jednotlivý, kulovitý až krátce válcovitý, až 50 mm široký, temeno poněkud snížené; pokožka tmavě zelená; žebra spirálovitě stočená, rozložená do asi 5 mm vysokých hrbolů; areoly eliptické, nejprve žlutě, později bíle plstnaté, 3 mm dlouhé, 2 mm široké, 7 mm od sebe vzdálené. Trny tuhé, nepravidelně zprohýbané až zkroucené; okrajových trnů 10 - 12, hřebenovitě uspořádané, 6 - 8 mm dlouhé, zahnuté, nejprve tmavohnědé se žlutohnědou bází, později šedohnědé; středové trny 4, asi 20 mm dlouhé, vzhůru směřující, silně ohnuté až stočené. Květy vznikající na boku stonku, nálevkovité, asi 30 mm dlouhé a široké, široce se otevírající; květní lůžko podlouhlé, růžové, 4 mm široké, 6 mm dlouhé, pokryté tmavě hnědými, asi 3 mm dlouhými, 0,5 mm širokými šupinami, v paždí s nažloutlými vlasy; květní trubka 15 mm dlouhá, 5 mm široká, růžová, pokrytá jako květní lůžko; okvětní lístky kopisťovité, asi 12 - 15 mm dlouhé, 6 mm široké, oranžově červené, vnitřní zvlněné, na okraji poněkud roztřepené; nitky asi 10 mm dlouhé, nažloutlé až světle oranžové, prašníky nažloutlé; čnělka asi 20 mm dlouhá, krémově zbarvená, blizna nažloutle bílá, 2 mm dlouhá, sevřená, ramen asi 9.

Variety a formy
Žádné variety ani formy nebyly popsány, rostliny vzácně se vyskytující ve sbírkách vykazují jen minimální rozdíly.

Výskyt a rozšíření
R. spiralisepala pochází z importů, které ve třicátých letech od jedné berlínské firmy získal spolu s dalšími nepojmenovanými rostlinami liberecký zahradník a pěstitel kaktusů František Venclů. Jako původ bylo uvedeno jen severní Argentina, bez dalších podrobností, a dodnes není o původu této rostliny nic bližšího známé.

Poznámky
Názory na tuto rostlinu se liší, podle některých autorů se jedná o kulturní hybrid, podle jiných byly všechny namnoženy z jediné mateční rostliny. Nikde nebylo možné nalézt jedinou zmínku o plodu nebo semenu, rostlina je zřejmě cizosprašná a vzhled těla i květu naznačuje, že by zde bylo možné nalézt určitou příbuznost s okruhem R. einsteinii. Zda však bude tato rostlina ještě někdy znovu nalezena, zůstává otázkou.

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3: 1523, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 272, 1966
Pilbeam J., Rebutia, p. 146, 1997

Pěstování
R. spiralisepala se vyskytuje ve sbírkách jen velmi vzácně, množit ji lze pouze vegetativně z původních starých rostlin. Semena, pokud je známo, se nikdy nepodařilo získat. U roubovaných rostlin nejsou s pěstováním žádné podstatnější problémy, podmínky musí být přizpůsobeny požadavkům podnože. Jako u jiných rebucií patří mezi nejvhodnější podnože C. peruvianus. Vzrostlejší rostlinu lze také sejmout z podnože a převést ji na vlastní kořeny.

Text O. Šída, foto a sbírka S. Stuchlík.

Text pro Atlas kaktusů 2003 – předkládáme k diskusi i k případnému doplnění o další informace. Redakce prosí o případné doplňky, úpravy, pozorování…, které autor případně zapracuje do konečného znění textu. Předem díky!

Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz