REBUTIA SPIRALISEPALA
(Schütz) Šída
Rebutia
spiralisepala (Schütz) Šída comb. nov.
Mediolobivia spiralisepala Schütz, Kaktusy, 11:
51, 1975
Jméno druhu je odvozeno od tvaru květů,
spiralisepalus znamená se stočenými okvětními
lístky.
Popis
Stonek jednotlivý, kulovitý až krátce válcovitý,
až 50 mm široký, temeno poněkud snížené;
pokožka tmavě zelená; žebra spirálovitě stočená,
rozložená do asi 5 mm vysokých hrbolů; areoly
eliptické, nejprve žlutě, později bíle
plstnaté, 3 mm dlouhé, 2 mm široké, 7 mm od
sebe vzdálené. Trny tuhé, nepravidelně zprohýbané
až zkroucené; okrajových trnů 10 - 12, hřebenovitě
uspořádané, 6 - 8 mm dlouhé, zahnuté,
nejprve tmavohnědé se žlutohnědou bází,
později šedohnědé; středové trny 4, asi 20
mm dlouhé, vzhůru směřující, silně ohnuté
až stočené. Květy vznikající na boku
stonku, nálevkovité, asi 30 mm dlouhé a široké,
široce se otevírající; květní lůžko
podlouhlé, růžové, 4 mm široké, 6 mm dlouhé,
pokryté tmavě hnědými, asi 3 mm dlouhými,
0,5 mm širokými šupinami, v paždí s nažloutlými
vlasy; květní trubka 15 mm dlouhá, 5 mm široká,
růžová, pokrytá jako květní lůžko; okvětní
lístky kopisťovité, asi 12 - 15 mm dlouhé, 6
mm široké, oranžově červené, vnitřní zvlněné,
na okraji poněkud roztřepené; nitky asi 10 mm
dlouhé, nažloutlé až světle oranžové, prašníky
nažloutlé; čnělka asi 20 mm dlouhá, krémově
zbarvená, blizna nažloutle bílá, 2 mm dlouhá,
sevřená, ramen asi 9.
Variety a formy
Žádné variety ani formy nebyly popsány,
rostliny vzácně se vyskytující ve sbírkách
vykazují jen minimální rozdíly.
Výskyt a rozšíření
R. spiralisepala pochází z importů, které ve
třicátých letech od jedné berlínské firmy získal
spolu s dalšími nepojmenovanými rostlinami
liberecký zahradník a pěstitel kaktusů František
Venclů. Jako původ bylo uvedeno jen severní
Argentina, bez dalších podrobností, a dodnes
není o původu této rostliny nic bližšího známé.
Poznámky
Názory na tuto rostlinu se liší, podle některých
autorů se jedná o kulturní hybrid, podle jiných
byly všechny namnoženy z jediné mateční
rostliny. Nikde nebylo možné nalézt jedinou zmínku
o plodu nebo semenu, rostlina je zřejmě
cizosprašná a vzhled těla i květu naznačuje,
že by zde bylo možné nalézt určitou příbuznost
s okruhem R. einsteinii. Zda však bude tato
rostlina ještě někdy znovu nalezena, zůstává
otázkou.
Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3: 1523, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 272, 1966
Pilbeam J., Rebutia, p. 146, 1997
Pěstování
R. spiralisepala se vyskytuje ve sbírkách jen
velmi vzácně, množit ji lze pouze vegetativně
z původních starých rostlin. Semena, pokud je
známo, se nikdy nepodařilo získat. U roubovaných
rostlin nejsou s pěstováním žádné podstatnější
problémy, podmínky musí být přizpůsobeny požadavkům
podnože. Jako u jiných rebucií patří mezi
nejvhodnější podnože C. peruvianus. Vzrostlejší
rostlinu lze také sejmout z podnože a převést
ji na vlastní kořeny.
Text
O. Šída, foto a sbírka S. Stuchlík.
|
