Úvodní slovo je do prvního čísla novin nutné napsat už proto, že se to sluší. V úvodním slovu musí zpravidla ten, kdo noviny vymyslel, zdůvodnit, proč je vydávání podobného periodika nezbytné. Je nutné také zdůraznit, o co vše by čtenář přišel a jak mnoho by intelektuálně strádal, kdyby právě tyhle noviny na novinovém nebi chyběly.

To vše si sice uvědomuji, ale zároveň, chci-li být poctivý sám k sobě, musím přiznat, že kdyby právě naše internetové noviny nebyly, tak by se toho až tak mnoho nestalo. Další ranou je to, že kdyby tyhle noviny nebyly, prostě by někdy a někde vznikly jiné. A to, že čtenáře příliš neokouzlí, eventuálně intelektuálně nepozdvihnou – to je asi znak všech internetových novin.

Internetové noviny mají totiž své specifikum. Jsou mnohem volnější a jaksi hovorovější, než úctyhodné žurnály tištěné. Je to asi proto, že také internetoví čtenáři jsou zejména lidé nestaří a konvencemi nesvázaní, jako třeba já (ročník 1946).

Co je ale nejdůležitější? Se svými společníky se chceme vynasnažit, aby tyhle noviny nepatřily nikomu, ale všem. Tyhle noviny patří fakt každému, kdo je chce číst nebo psát. Budeme se všichni radovat, pokud kdokoliv do nich cokoliv napíše, byť by to byl i jen popis dojmů z vykvetení hezkého kaktousku. A když k tomu bude i obrázek – o to lépe.

Naše Vaše noviny jsou nekomerční ale nebudou se ničemu vyhýbat, byť by to i zavánělo skrytou nebo odkrytou reklamou. Pišme o své návštěvě v komerční sbírce i u malého kaktusáře na někde balkonku. Všude je něco zajímavého. Fotografujte kaktusy i kaktusáře. Napište o své cestě za kaktusy do Rakovníka, do Rakouska nebo třeba do Texasu.

Bavme se při psaní i při čtení – umíme to všichni – to Vám mimo přání skvělého Nového roku, století i milénia přeje

  Pavel Pavlíček