| Přihodilo se
to mému příteli na Vysočině. Všiml si, že
v některých květináčích jsou dírky
v substrátu. Následně zjistil, že z dírek
vylézají černí brouci, něco přes 15 mm
dlouzí. Vysypal substrát a zjistil, že mezi
kořínky se pohybují vůčihledně hladové
larvy. Hledal v odborné literatuře a dlouho na
nic nepřicházel, až v nějaké knížce,
obecně pojednávající o pěstování
okrasných rostlin, se dočetl, že by to mohl
být nosatec, jehož krémově zbarvené larvy
škodí požerem kořenů, hlíz a podzemních
částí stonků. Nosatci mají v oblibě
nízké, růžici tvořící rostliny, pod nimiž
v zemi kladou vajíčka a po kladení se
stěhují na nové rostliny. Napadení bývají
vystaveny například echeverie, aloe, ale i
begonie a kaktusy. Jedna zprávička o těchto
prevítech se ovšem najde i v kaktusářské
literatuře. Ve 4. čísle časopisu Kaktusy 1999
vyšel článek od Jana Říhy, se zajímavým
titulkem – „Může záviset hustota
populace Ariocarpus retusus na počtu skunků
obecných?”
Z vlastních
zkušeností zjistil, že populace A. retusus je
sice velmi hustá, rostliny vypadají živě, ale
při bližším ohledání bylo zjištěno, že
všechny rostliny jsou bez kořenů. Celá
spodní část stonku, včetně kořenové řepy,
byla vyžrána od tučných larev nosatců. Pár
dnů nato zjistil stejnou miniekologickou
katastrofu poblíž Jaumave na lokalitě
Obregonia. Spolu s mexickými přáteli se
snažil přijít situaci na kloub – a nakonec
na to kápli. Je to opět připsáno – zcela
samozřejmě – destruktivní činnosti
člověka. Rozšiřováním lidských sídel má
vliv na floru i faunu i tím, že rusí rodinky
skunků, kteří jsou hlavními predátory pro
brouky nosatce. Skunkové se stěhují do
klidnějších míst, ale nosatci zůstávají,
nikým nerušeni a nedecimováni. Oni sami pak
v poklidu tyto přísně chráněné rostliny
decimují, beze strachu z bedlivého zraku
inspektorů, aniž by brali na vědomí možný
postih ze zákona.
A
nyní pozor! Dotazem u odborníků se zjistilo,
že brouci z Vysočiny nejsou nosatci, ale
střevlíci. Ti jsou na rozdíl od nosatců
užiteční, neboť jsou to dravci a živí se
další pidihavětí. Takže je pravděpodobné,
že právě tihle bítls se mu ve sbírce
přemnožili díky přítomnosti jiných
škůdců, na které se nepřišlo,
pravděpodobně proto, že už byli sežraní.
Pro dokreslení i pro zvýšení vzdělanosti
čtenáře uvádím odpověď odborníka.
Vážený pane
kolego,
brouk na fotce, kterou jste poslal e-mailem není
nosatec, ale střevlík (čeleď střevlíkovití
- Carabidae, patrně rod Pterostichus).
Přesnější určení jenom z fotografie není
možné - u nás žije přes 500 druhů
střevlíků. Je dost pochybné, že právě jeho
larvy Vám škodí v kaktusové kultuře,
protože většina larev střevlíků je
masožravých nebo všežravých.
S pozdravem,
Aleš Bezděk
Entomologický ústav AV ČR
Branišovská 31
370 05 České Budějovice
|
