Je 28.
září, státní svátek. Kaktusáři
slaví svátek jiný. Zamykání sezóny
v Chrudimi. Praha vypravila na tuto
událost autobus, stejně jako loni.
Doufám, že se s toho stane tradice.
Autobus není zcela plný, zůstává asi
10 prázdných míst. Hodina odjezdu již
dávno minula, pět minut jsem čekával
na opozdilce já, když jsem jezdil jako
vedoucí zájezdu. Čekání se
protahuje, 15 minut, hledám příčinu.
Někdo chybí, aha, chybí vedoucí
zájezdu, nemáme velení. Konečně
doběhl, 7.20 odjíždíme. Cesta
popovodňovou Prahou bez problémů,
zbytek cesty také. Chrudim nás v
9.35 přivítala slunečným počasím.
První kroky nás vedou k Pavlíčkům.
Nepředstavitelný nápor kaktusářů
kupodivu Pavlíčkovi skleníky a dům
zatím vydržely. Jak dlouho ještě.
Nápor ovšem nevydržel jeden
z návštěvníků a vyřešil to skokem
do folií zakrytého bazénu, podrobnosti
nevím, stalo se tak půl hodiny před
naším příchodem. Nemilosrdně se
probíjím dovnitř. Tam uvnitř na
malinkém trávníku je občerstvení.
Přítel Červenka z Čelákovic tam
každý rok opéká klobásy. Ano je tam
a klobásy také. Klobása, chleba a
hořčice za 12,- Kč, nekupte to. Pití
za režijní cenu tamtéž. Prohlídka
skleníku, nelze se dostat. Nákup
kaktusářských propriet a literatury,
socialistická banánová fronta, kdo si
vystojí tak má. Vzdávám to, hurá na
burzu.
Burza!?
Burza je jako vždy v jídelně
chrudimské Transporty. Začátek jako
vždy v 10.00. V 10.15 mám před sebou
několik desítek metrů dlouhou frontu.
Naštěstí okolo stojící nemají také
co dělat a tak si vyměníme několik
rad, drbů a také rostlin. Není to
promrhaný čas. Konečně platí
vstupné, 20,- Kč je cena lidová.
Vstupenka opravňuje k několikerému
vstupu. To je důležité. Po zaplacení
nadýchnou, vydýchnou, připažit a
vejít. Další nadýchnutí opět na
chodbě. Kuřáci a jiní z malou
kapacitou plic toho moc nestihnou. Ne,
není to tak hrozné, dalo se tam
vydržet i několik hodin. Kytek tam bylo
nepředstavitelně, ceny neskutečné, to
co se kupovalo předloni za 800,- Kč,
bylo za 50,-Kč, jméno neuvedu, všichni
vědí. Vynikající vymožeností burzy,
je občerstvení přímo na místě a co
opět nezklamalo, byly kuchaři.
Připravili dva chody. Kuřecí řízek
s bramborem a bramborové knedlíky
plněné uzeným se zelím. Nemám rád
kuře. Bramborové knedlíčky byly
skvělé, trochu víc mastné, mám
dietu, ale stejně jsem je sněd. Cena za
oběd univerzálních 50,- Kč, stejně
jako ta Mammillaria luethii. Pivo 12 za
17. Sám sobě jsem si zakázal kupovat
další kytky. To zakázané víc
potěší.
Přednáškové
turné začíná ve 14.30. Letos je
změna. Loňský sál byl již malý,
během přednášek postávali
někteří, kde se dalo. Letošní
prozíravý tah pořadatelů byl
skvělý, pronajali na přednášky
místní kino. Kino kapacitou značně
předčilo loňský sál, lidé
nepostávalo kde se dalo, ale jen po obou
stranách. Pořadatelům nezávidím,
Chrudim nic většího asi nemá. Co
příští rok? Když letos nás tam bylo
cca 1.200, nekvalifikovaný odhad (můj).
Vlastní
přednáškový blok, předcházelo
udělení Zlatého Alberta. Toto jsem
prošvihnul a tak si o tom musíte
přečíst v časopise, hledal jsem
svačinu.
Přednášky
zahájil přítel Lukeš, Mexiko na
“digitálu”. Nemám rád digitální
fotoaparáty, preferuji formát 6x6. Ale
rezignoval jsem a také již používám
kinofilm, rozdíl je v ceně materiálu,
ale hlavně ve váze přístroje. Po
zhlédnutí letošních přednášek na
digitálních mediích začínám o
přechodu na “digitál” uvažovat i
já. Zpět k příteli Lukešovi.
Přednáška dokonalá, přístroj s 4
megapixely kreslí neskutečně ostře,
jediná nevýhoda, nelze pořizovat makro
snímky. Některé snímky byly
skutečné unikáty. Druhý v pořadí
to absolutně vyhrál.
V dalších
přednáškách mám menší zmatek.
Není mou vinnou. Boris Vrškový ze
Slovenska měl drobné potíže
s diapozitivy, prostě je rozsypal, a
tak byl jako třetí. Jeho přednáška o
chrastí z Mexika zaujala a byla
doplněna ukázkami rostlin pěstovaných
v kultuře.
Druhou
přednášku měl pravděpodobně
přítel Chvastek. Tillandsie a
sukulenty, sem tam kaktus. Pěkná
přednáška, opět digitální.
Čtvrtá
přednáška, digitální. Přítel … ,
jo ta skleróza, já si nevzpomenu,
omlouvám se. Tentokrát to byl
“pseudodigitál”. Kinofilmové
diapozitivy promítnuté na plátno a
“přefocené” digitálním
fotoaparátem. I na to se dalo koukat.
(Byl to Láďa Horáček – pozn. red.)
Pátá
přednáška Libor Kunte. Spojené Státy
Americké. Bez chyby. Super. (PŘEDTÍM
JEŠTĚ Bohata se suprovým –
klasickým – Mexikem – pozn. red.)
Závěr
patřil slečně Chvastkové. Digitální
fotografie, jak jinak. Téma
Phylocactusy, krátká pěkná
přednáška.
V případě,
že zde nějaká přednáška chybí, a
vůbec, Vy si taky všechno nepamatujete.
Je 17,40
a odjíždíme do Prahy. Cesta zpět nic
moc, většina rozhodla, nestavíme na
večeři. V. Hav.
|