Na našem knižním trhu neexistuje mnoho autorů, kterým vychází každý rok knížka a jejíž náklad se bez problémů prodá. Jedním z nich je cestovatel, dobrodruh, textař, dřevorubec a samozřejmě i spisovatel Jaroslav Kratěna.

Dvůr Králové - V polovině listopadu si zájemci mohli koupit již jeho pátou knihu, která nese název Muž z Texasu aneb Dole teklo Rio Grande... Jako v předchozích titulech zde popisuje svoje zážitky z cest po Spojených státech amerických. Na rozdíl od mnoha jiných autorů ale cestuje zásadně sám, využívá k tomu oblíbenou síť autobusových linek společnosti Greyhound nebo autostop. A protože ne vždycky se najde ochotný řidič, některé části cesty musel zvládnout i "po svých". K vyprávění nejen o poslední knížce jsme se s autorem sešli v příjemném prostředí kavárny Biograf.

Námětem tvé poslední knížky je Texas. Proč právě "stát osamělé hvězdy" a jak pátá publikace vznikala?

"Podobně jako všechny předchozí. V loňském roce jsem absolvoval cestu, no a do roka je na pultech knížka. Texas patří neodmyslitelně do historie dobývání Divokého západu a ani dnes tady není příliš klidno. Území imigrantů, pašeráků zbraní a drog, Border Patrol a Texas Rangers, přírodní rezervace Big Bend National Park, města a městečka, kde se mísí angloamerická a hispánská kultura. A k tomu teplota 100 stupňů Fahrenheita neboli 37 stupňů Celsia. Asi nejlíp ho charakterizuje Shermanův výrok, že kdyby vlastnil Texas a peklo, bydlel by v pekle a Texas by pronajal. Navíc už teď můžu říct, že jsem projel Státy křížem krážem."

Změnil jsi nějak svůj osobitý styl, který ti získal přízeň čtenářů?

"Samozřejmě že ne. Opět děj vyprávím úmyslně hovorově, protože jde o vyprávění autentické, takže píšu tak, jak mluvím. Jinak bych to totiž nebyl já. Také v téhle knížce najdou čtenáři kromě mých vlastních zážitků i historické perličky, které jsem se dozvěděl nebo našel v knížkách. Například o známém soudci Roy Beanovi, který se sám pasoval na zákon na západ od Pecos, o tom, jak vznikala jednotlivá města nebo o Caddilac Baru v Mexiku, kam se jezdili Američané v době prohibice legálně napít."

Zaujala mě také stať o tom, jak je to s pěstováním kaktusu peyote, jenž obsahuje přírodní drogu s mescalinem.

"To, jak se peyote kaktus dostal z Mexika na sever od Rio Grande, je velice zajímavá historka, která patří k texaským dějinám. Vznikla Přírodní církev indiánská, která kodifikovala peyotový obřad a dnes má zelenou v osmadvaceti státech Unie. Víc nebudu prozrazovat, všechno je to v knížce."

Připravuješ ty nebo nakladatelství nějaké propagační akce k nové knížce?

"Spíš já, nakladatelství příliš iniciativy z neznámých důvodů neprojevuje. Začínal jsem autogramiádou v královédvorském knihkupectví, připraven byl i komponovaný pořad, který vlastně kopíruje knihu. Hovořil jsem v rozhlase a připravují se i další prezentace pro veřejnost."

Kolikrát jsi vlastně byl v Americe?

"Absolvoval jsem osm cest a čtenáři tří dílů Americké snídaně, Výletu na Floridu i Muže z Texasu už o nich ví své."

Tvoje knížky se prodávají skutečně dobře, takže došlo i na dotisky. Jak to vlastně všechno začalo, neuvažuješ třeba o druhém vydání svých knížek?

"Když už byla knížka napsaná, hledal jsem vhodného vydavatele. A proč chodit ke kováříčkovi, když může člověk jít rovnou ke kováři. Navštívil jsem nakladatelství Ivo Železný. Tady by sice zájem měli, ale nejdřív to chtěli vyzkoušet jako přílohu na pokračování v Románech do kapsy. To se mi moc nelíbilo, a tak jsem hledal dál. Volba padla na Votobii. A všechny knížky nakonec vyšly tam. A co se týká druhého vydání, to nezáleží tak úplně na mě. I když zájem některých nakladatelství jsem zaznamenal."

Základem pro psaní jsou zážitky z cest. Připravuješ v současnosti nějakou další?

"Přichystán jsem vždycky, ale všechno záleží na finanční situaci. Člověk může vyrazit, jenom když má dostatečné krytí. Pokud se mi podaří abych měl nejen na běžnou režii, ale aby časem zbylo taky něco na letenkovej převis, rád zase zamířím na americký kontinent. Tentokrát bych chtěl zase do studenějších oblastí, do Kanady na Severní teritoria. Abych dodržel střídání jižních, teplých oblastí, s chladným severem. Důležitou podmínkou je samozřejmě zdraví, protože bez toho nejde nic."

Jedním ze základních atributů každé Kratěnovy knížky je "dvojkombinace" a doutník. Ani při naší rozmluvě nechyběly, i když americký set Jim Beam a Coors nahradil tuzemský fernet a gambrinus. "I muži mají své dny," komentoval výběr úspěšný spisovatel.

Zatím je i na jeho poslední titul dobrý ohlas. Čtenáři opět oceňují pohled na běžný americký život, který má většinou málo společného s tím, jak ho prezentují televizní seriály. Setkání s normálními lidmi, jejich problémy i radosti, popis přírodních zajímavostí doplněný stručným historickým přehledem, to všechno autor dokázal skloubit do jednolitého celku, který se výborně čte. Navíc se Jarda Kratěna nevyhýbá žádnému tématu a dokáže ho výstižně popsat, ať už se jedná o setkání s medvědem v pustině nebo snahu najít vhodné místo pro "ulevení si" uprostřed města. Je si vědom svých hranic a nepokouší se tvořit nějakou vážnou literaturu, plnou hlubokých a všeřešících myšlenek. Právě proto se Kratěnovy knížky líbí. Před blížícími se Vánocemi to může být i dobrý tip na dárek pod stromeček. Takový, který nikoho nezklame.