Venca Pittr
v minulém Zpravodaji otevřel další téma –
zimování. Máte také problémy ? Musím se
přiznat, že já ano. Každoročně mi nějaké
kytky odejdou. Někdy více, někdy méně,
někdy vím proč, někdy nevím. Takový je
život. A názorů na zimování bude určitě
také hodně. Zcela souhlasím s tím, že
občasné prohřátí během zimy rostlinám
prospívá. Nemohu však souhlasit s tvrzením,
že neprohřátí je příčinou nechtěné
redukce sbírky. Možná spíš katalyzátorem
či urychlovačem, ale příčinou ? To se mi
příčí. Hned vysvětlím proč.
Mnoho
kaktusářů zimuje ve sklepě nebo v jiné
podobné místnosti, kam nejen slunko ani
nenakoukne, ale dokonce tam kolísá teplota jen
velice málo. Mně se podobná událost jako
Vencovi udála o dva roky dříve. To už jsem
měl dost veškerého experimentování a
stěhování a všechny kaktusy a většinu
sukulentů (kromě těch opravdu teplomilných)
jsem zimoval na chatě v místnosti, kde asi 4
měsíce kolísala teplota v rozmezí 3 až
5°C. Bylo tam však velice sucho, tak odešly
jen některé ferokaktusy a mamilárie. Vždy
celý druh komplet. Zcela mimořádně
jednotlivé rostliny u několika druhů. I tak to
objemově vyjádřeno byla popelnice a půl.
Když jsem se pídil po příčinách, zjistil
jsem, že tyto druhy pochází z teplých
oblastí Mexika.
Opětovně jsem potvrdil praxi Járy Cimrmana :
”Foukáním cigaretového kouře do vody zlato
nevznikne.” Aplikováno v kaktusářství:
”Z teplomilné kytky zimovzdornou jednoduše
neuděláme.” Všechny rostliny Astrophytum
asterias tyto nepříznivé podmínky vydržely.
Dovoluji si odvodit dílčí závěr :
v samotné teplotě to není. A. asterias
dlouhodobě vydrží teploty nižší než 5°C.
|