V jednom
z minulých čísel našich novin jsem
doporučoval návštěvu webu firmy Vaško-kaktus
http://kaktus.hyperlinx.cz/kraska.htm, a návštěvu
doporučuji stále. Mimo nabídky dobrých i
když cenově trochu dražších semenáčků je
tu i rubrika nazvaná DISKUSE. Protože v jednom
z diskusních příspěvků je obsáhle a
poněkud expresivně obhajováno chybné
uvádění koncovek jmen v popisech – viz
zkrácený výňatek: …Coryphantha kracik(i) (Kracíkově, nikoli
kracik (-ii-) Kracíkových), dodnes nebylo z naší
strany pochopeno za normálních okolností
publikování (byť zřejmě smyšleného)
epitetu Coryphantha pilsner-urquelii, ale
možná při našemu dalšímu sestavování
popisů kaktusů a sukulentů si vážně
koupíme každý autor několik piv (normálně
to neděláme) a pak se podobné nesmysly budou
z našich hlav jen sypat?, ale pak dělejme
radši kabaret, nikoli vědu… Petr
Kupčák a kolektiv autorů popisů.
Na to jsem se
rozhodl vmísit se do diskuse svým malým a
velmi věcným příspěvečkem, který je uveden
níže. Zdenek Vaško, provozovatel firmy, mi po
urgenci, proč ještě příspěvek ani více
než po měsíci není na webu pověšen,
sdělil, že na obsah webu nemá žádný vliv,
protože o náplni rozhoduje Petr Kupčák. A že
mu to připomínal – neví, proč se nic
neděje. Takže jsem po řadě týdnů zjistil,
že inserovaná diskuse je pouze monologem
jediného diskutujícího a rozhodl jsem se, že
svou reakci opublikuji samostatným komentářem
v našich novinách. Zde je tedy moje
zdůvodnění, proč se musí psát Coryphantha
kracikii, nikoliv kraciki, (kupcakii
nikoliv kupčaki atd. atd.) jak bylo
v popisech opakovaně chybně uvedeno:
Kousek
do diskuse - kraciki kontra kracikii:
(viz tax.
diskuse na http://kaktus.hyperlinx.cz/.)
Podíváme-li se do botanického kódu na
články, které toto řeší - tj. 60C1a-d, v odstavci
b) najdete příklad jména Leccard - tj.
maskulinum, jméno končící na souhlásku -
leccardii (kracikii); femininum, jméno
končící na souhlásku - leccardiae
(kracikiae); víc osob - leccardiorum
(kracikiorum).
Jedno -i se píše jen v případech, že jméno
osoby končí na -er (napr. Weber), skloňuje se
to pak podle lat. puer - 2. pád pureri, nebo je li jméno latinizované ve formě s koncovkou
-ius, např. Wislizenius, 2. pád wislizeni
(nelze dát wislizeniusii ani wislizenii).
Teoreticky by bylo možné dát tam koncovku
adjektiva - iana, tj. kracikiana, viz odstavec
60C1d.
Dále - podle článku 60.11. použité koncovky
které jsou v rozporu s článkem 60C1 se musí
opravit na správný tvar, tedy kraciki je nutné
opravit na kracikii .
Je to celkem jednoduché a myslím
každému jasné, podívejte se do Kódu na
internet, je tam slovenský překlad (Marhold),
kde je možné se o problematice dočíst.
Toto vše jsem
ovšem napsal po 3 pivečkách, takže to
nemusíte brát moc vážně. Navíc - o nic
nejde, další autoři chyby při citování
opraví a pokud bude trošičku ostudy, pak jen
pro autora popisu event. pro vydavatele,
normální množina lidí to ovšem ani nepozná,
a odborníků je tak málo, že nejsou třeba
brát do úvahy(?).
PS
- v časopisu Alpinkář byla publikována
recenze dr. Marie Lhotské na Haldovy popisy Daphne. Mimo jiné se tu píše:
„...druhové koncovky nově popisovaných
druhů neodpovídají pravidlům, které pro
tvoření druhových jmen navrhuje Mezinárodní
kód pro nomenklaturu 1999 (Saint Luis
Code 1999). Podle toho je správné
znění Daphne x seibertii - tedy nikoliv
seiberti.”
Tedy podle Kódu, na který se při obhajobě
chybného psaní jmen odvolává jeden z
předchozích diskusních příspěvků na
stránce Vaško – kaktus.
A ještě
úplným závěrem. Petr Kupčák společně
s kolektivem autorů napsal: „ale
pak dělejme radši kabaret , nikoli vědu.”
A já se
k tomuhle jeho závěru velmi upřímně
přikláním. Pokud děláme kabaret, tak je
aspoň trochu legrace. Pokud my, v oboru
botaniky nepříliš vzdělaní diletanti, chceme
dělat vědu, pak je výsledkem nejen nuda, ale
hodně často i ostuda.
|