„Zahrada” Josefa Vaňka - část 2.

Obrázkový čtrnáctidenník ZAHRADA, vydával Josef Vaněk, zahradní architekt v Chrudimi. Tam vycházely i články o pěstování kaktusů, projděme se jimi postupně a pokusme se reagovat na rady, které byly pěstitelům kaktusů předkládány před třičtvrtě stoletím.

Co s nemocnými kaktusy

(Josef Vaněk, ročník 23, sešit 9, 1929)

Onemocnění kaktusů nastane nejčastěji nesprávným, t. j. přílišným zaléváním. Pamatujme si, že jim vždy spíše uškodí vlhko než sucho. Přebytečným vlhkem uhnijí kořeny, rostlina žloutne a chřadnutí jest zjevně viditelné: Nemocný kaktus vyjmeme z květináče, špatné kořeny odstraníme a necháme ho ležeti as 14 dní na slunečném a vzdušném místě - ovšem kde nemrzne. Potom jej vsadíme do hodně písčité půdy a po dalších 14 dnech již stejně s ostatními zaléváme.

Nečiní-li rostliny žádné pokroky ve vzrůstu, nebývá příčinou vždy onemocnění; většinou jest to nedostatek slunečního tepla. Takové rostliny nasázíme pohromadě do truhlíčku a dříve je nevětráme, pokud nezačnou růsti.

Hmyz odstraníme nejlépe postřikováním roztokem parasitolu, za slunečna se stříkati nesmí. Proti vlnatce (mšice vlnatá) se dá 25 gr na 1 l vody.

Napadené rostliny do roztoku buď ponoříme, nebo jemnou rosenkou porosíme a to vždy po několika dnech opětovně. V prvých 3 dnech se nesmí vodou stříkati.

Mšice v kořenech se zničí přimícháním omítky do země, nebo odstraníme je kartáčkem z kořenů a kořeny potom ponoříme do roztoku parasitolu (25 gr na 1 l vody).

Ve velkých sklenících a paříštích škodí velmi beruška zemní, též svinka zvaná, která vyžírá tělo kaktů; proti ním se líčí vnadidla, t.j. vyhloubené brambory, mrkve neb pod., do nichž se slézají a možno je hubiti. Nebo postavíme mělké nádoby naplněné syrupem a boraxem, do nichž se slézají a otráví se. Plže musíme sbírati večer s lampou, nebo též na vnadidla chytati.


A jak dnes?

Přebytečné vlhko, zejména když je chladnější počasí, je příčinou ztráty kořenů a často i úhynu rostliny, když hniloba postoupí do pletiva stonku. Kořeny řežeme až do bílého, je-li třeba, řežeme i do rostliny. Řeznou ránu zasypeme stimulátorem, v teple a stínu čekáme na to, až se objeví špičky čekacích kořínků.

Proti „kořenovým mšicím” zasáhneme některým prostředkem proti žravým a savým škůdcům, koncentraci volíme podle návodu v doporučeném ředění na okrasné rostliny. Určitě je však vhodné kaktusy vyjmout ze substrátu, kořeny očistit a celou kytku v prostředku vykoupat. Nezapomínáme do roztoku přidat smáčedlo, např. pár kapek kuchyňského Jaru.


Pavel Pavlíček
 
 Související články
Rubrika PĚSTOVÁNÍ