„Zahrada” Josefa Vaňka - část 1.

Obrázkový čtrnáctidenník ZAHRADA, vydával Josef Vaněk, zahradní architekt v Chrudimi. Tam vycházely i články o pěstování kaktusů, projděme se jimi postupně a pokusme se reagovat na rady, které byly pěstitelům kaktusů předkládány před třičtvrtě stoletím.

Jakou prsť žádají kaktusy

(Josef Vaněk, ročník 23, sešit 7, 1929)

Vedle zalévání jest nejdůležitějším činitelem pří pěstování kaktusů správná prst: Pro všecky druhy jest nejvhodnější směs ze 2 dílů listovky, 1 díl staré pařištní země, 2 díly čistě vypraného říčního písku, 1 dílu drobné omítky a drnovky. Cereusy obyčejné tučnolísty (succulenty) - jsou vděčny za přidání 1 dílu drnovky.

Hlavní podmínkou jest písek, aby zem byla propustnou; tím si uspoříme hnilobu kořenů. Tato směs musí míti při upotřebení přírozenou vlhkost a musí se před upotřebením dobře promíchat. Obvyklé dřevěné uhlí se neosvědčuje ani na řezné plochy; nejlépe pomůže slunce. Nezbytné jest přimíchání omítky do půdy, neboť má vliv na tvoření krásných vybarvených ostnů, vyživuje, prsť zůstane bez hmyzu a kořeny bez mšic: Vyskytne-li se vzdor tomu mšice v kořenech, musíme přidati omítky více.


A jak dnes?

Myslím, že není příliš co opravovat. Snad jen to, že slovo prsť je termín poněkud archaický, dnes použijeme spíše termínu půdní směs či spíše substrát. Vyhýbáme se také raději staré pařeništní zemině, neboť až příliš často je podobná zem hostitelem řady škůdců i plísní, nemluvě o semenech plevelů. Nahrazujeme ji raději kupovaným substrátem v poslední době se často doporučuje Soběslavský substrát B.

Listovka – ta je věru dnes velmi nedostatkovým zbožím, ovšem je potřeba dodat, že listovky (substrát vzniklý důkladným tlením shrabaného listí) jsou ve své kvalitě velmi rozdílné, jen málokdo má přístup k substrátu nahrabaném v listnatém lese, i když pro malé sbírečky by jistě v lese těch pár litrů neubylo. Listovka substrát vylehčuje – ale zmiňovaný substrát B je dostatečně lehký, aby i tuto složku dobře nahradil.

Dobře vypraný říční písek – je tím myšlen písek, který je zbavený prachových částicí, toho můžeme docílit i přesátím na jemném sítu, ale častěji se přidává písek takový, jaký je – tedy hrubší „ostrý” říční (plavený) písek, není už tak vhodný písek navátý.

Pro Cereusy a „tučnolistky” můžeme připravit substrát výživnější, pro „kulaté” kaktusy je dobré zvýšit objem písku. Starou omítku – tu můžeme přidat Mexikánům, tedy těm kaktusům, které rostou na vápencovém podkladu.

V současné době jednáme o tom, že budeme kaktusový substrát vyrábět ve spřízněné firmě u Chrudimi, a bude to směs ze 2 dílů „béčka”, 2 dílů antuky a 1 dílu písku.

Každý, i ten sebevýživnější substrát, se ovšem brzy vyčerpá a pak má už za úkol sloužit jen jako opora kořenům. Dá se říci, že pokud nepřesazujeme každou sezónu, tak je vhodné už v druhé části sezóny přihnojit některým z plných umělých hnojiv (Krystalon, Wuxal…).


Pavel Pavlíček
 
 Související články
Rubrika PĚSTOVÁNÍ