Co je to Astrophytum crassispinum?

V nabídkách nejrůznějších kaktusářů a spolků se mimo jiné dost často objevuje i jméno Astrophytum crassispinum. Tohle jméno bylo postupně nahrazeno katalogovým jménem A. crassispinoides, tedy “crassispinum připomínající”. Je to logické, to, co bylo nabízeno jako crassispinum s pravým crassispinem nemá nic společného, snad mimo toho, že je také z okruhu A. capricorne.

Astrophytum senile, žlutý květ   Astrophytum senile, žlutý květ - detail

Astrophytum senile, žlutý květ

 

A. senile, žlutý květ - detail

V poslední době se však legendární jméno crassispinum opět v nabídkách vynořilo, a mělo se jednat o žlutě kvetoucí (bez červeného jícnu) rostlinu se světlejšími trny, rostoucí poblíž Cuatro Cienegas, tedy poblíž místa, kde rostou Astrophytum niveum (a niveum f. nudum, ale o nich až jindy).

Nedávno jsme měli to štěstí, a dostali jsme se na lokalitu těchto zvláštních rostlin. Na to místo nás svého času upozornili dva starší němečtí manželé, které jsme potkali někde na cestě v Nuevo Leon. Ti tehdy tvrdili, že tam rostou jen žlutě kvetoucí rostliny.

 

Popsali nám cestu - je to na silnici z Cuatro Cienegas, směrem na Monclova, kde po delší cestě rovinou se přibližujeme k hradbě pohoří, které přetíná silnici. Před horami je odbočka doprava na San Juan de Boquillas, tou vesničkou se projede a přejede se po mostku přes betonové koryto, kudy putuje spousta vody pro závlahy. Příjemné okoupání a přeprání škrtátek na našich slipech – a už se pěšky postupuje skrz keře po naplavené rovině k nejbližším stráním. A tam rostou tyhle kytičky, které bych zařadil spíše k světleji otrněným A. senile, trochu podobným těm, která rostou asi 60 km na jihozápad, ale tam jsou větší, s trny světlejšími (var. aureum). Bylo zajímavé zjistit, jak tyhle kytičky kvetou. Některé kvetou skutečně čistě žlutě, naleznou se tam ale i rostliny se světleji červeně zabarveným jícnem květu.

Rod Astrophytum rozhodně stojí za další a důkladnější studie. Stejně tak stojí za to, aby tato populace, která si už našla cestu do našich sbírek, zůstala v čisté linii zachována, kdo ví, možná že i pro ní se časem najde jméno. Ono sjednotit vše pod jedno jméno (A. capricorne) a zapomenout na tu úžasnou a krásnou variabilitu v přírodě – to je to nejjednodužší, co může být. Ale znát, umět rozeznat, odlišit a pojmenovat – to je makačka, výsledek dlouholetých studií v přírodě i v kultuře. A ne každý je ochoten pro tak malou odměnu, jako je odlesk krátkodobého uznání tolik energie vyvinout.

 

Pro tuto chvíli je to (podle mého soudu) A. senile f. “od San Juan” – kytka, která má pramálo společného s A. niveum (i s A. niveum f. nudum, jak by se mohlo zdát podle kulturní rostlinky na obrázku), rozhodně nemá nic společného s hledaným A. crassispinum. Nález pravého A. crassispinum, tak jak je popsán v německé knize Kaktusy hvězdy, nás ještě čeká a vzrušuje! Na obrázku vidíme kulturní rostlinu s čistě žlutým květem, ale jejich plody jsou takto hezky purpurové, se silnější stěnou, na rozdíl od např. A. crassispinoides n. n., které mají plody bílé a papírovitě tenké.


Pavel Pavlíček