Tyhle jihoamerické miniaturky mají několik ctností. Dobře klíčí a na pěstování jsou jednoduché. Brzy – často už druhým rokem po výsevu – dorůstají do květuschopné velikosti. Kvetou na jaře, obvykle velmi bohatě, všemi barvami od bílé, přes žlutou a červenou, až do tmavě fialové. Některé opakují kvetení až do začátku zimy. Celou sezónu, vlastně od chvíle, kdy už nehrozí dlouhodobější poklesy pod nulu až do prvních ranních mrazíků, je můžeme pěstovat venku, jenom s krytem proti dešťům. To si obzvláště libují, jsou kompaktní, nízké a ploché, krásně vytrněné. Mají ovšem i nectnosti. Při teplejším zimování nad 10 °C rády začínají růst i v temnu, a snadno deformují. Klidně ovšem snesou zimování mezi 0 – 5 °C. Další nectností je, že jsou považovány za rostliny krátkověké. Je tedy nutné včas počítat s generační obnovou ze semen. Dvacet roků by však vydržet měly, takže ta krátkověkost není až tak akutní.

Čas od času dostaneme takové a jiné fotky – a jsme tomu moc rádi. A samozřejmě – co je v době internetu jednodužšího, než se o tu radost podělit s ostatními? Takže – pane Úředníčku – díky za obrázek – a vzkaz pro vás ostatní fotoamatéry – pošlete nám také svůj pohled do sbírky nebo fotku některé ze svých oblíbených rostlin. Díky předem!

Z našich sbírek: Václav Šeda (8/2001)