 |
|||||
6. 11. 1931
Pro svou neúnavnou pracovní píli a elán s jakým vše i dnes vyková, se stal pro mě už tehdy velkým vzorem a idolem. Stále obdivuji jeho dar slova, který nemá hned tak každý. Dovede pozorně vyslechnout a následně poradit dobrou radou, pohladit po duši milým slovem, jak to umí právě on. Nemohu nevzpomenout jeho husarský kousek, kdy v době největší „normalizace” začal za pomocí dalších přátel vydávat pro ostravské kaktusáře roku 1971 informátor pod názvem Ostník. Sám tento Ostník psal na psacím stroji na blány, které byly přísně evidovány a těžko běžně k sehnání. Někdy bylo třeba text doplnit obrázkem, který se ovšem na tyto blány dalo jen obtížně překreslit (sám to znám z pozdější doby, kdy jsem převzal funkci redaktora Ostníku). Přesto Ostník vycházel pravidelně každý měsíc, což nebylo tehdy vůbec snadné. Jiné časopisy či klubové zpravodaje měly i roční zpoždění. Dnes je MUDr. Plesník jediný autor, který svými články přispívá do Ostníku po celou dobu 30 let. MUDr. Vladimír Plesník o sobě velmi nerad mluví, za něj mluví činy. Nikdy jsem se nedověděl, kdy vlastně přesně začal s pěstováním kaktusů, tak mi nezbylo nic jiného než pátrat v archivních materiálech. Jeho pěstitelské začátky sahají snad na počátek šedesátých let. V roce 1962 se zakládá nový kroužek kaktusářů v městské čtvrti Ostrava - Poruba, který má sídlo nedaleko bydliště Dr. Plesníka a tak se stává jeho členem. V roce 1964 byl zvolen do jeho nového výboru jako jednatel kroužku, stává se členem rakouského GÖK a přednáší o kaktusech po celé republice. V roce 1964 a 1966 se zúčastnil sjezdů kaktusářů jako delegát za porubský kroužek. V březnu roku 1966 podává návrh na připojení kroužku Poruba ke kroužku v Ostravě, pro větší možnosti a pestřejší činnost, avšak tento návrh byl většinou zamítnut. V roce 1967 přechází Dr. Plesník do kroužku v Ostravě, kde byl brzy kooptován do výboru kroužku. V roce 1968 byl založen Svaz českých kaktusářů, kde ve výboru jsou dva členové z Ostravy (př. Zavadil a Dr. Plesník). Významným přínosem do knihoven bylo vydání ostravského Jubilejního sborníku prací o kaktusech, který vyšel v roce 1969, kde se na vydání velkou měrou podílel i Dr. Plesník. Jeho články o kaktusech se objevují i v dalších časopisech či jiných publikacích. V roce 1970 se stává předsedou kroužku kaktusářů v Ostravě. Od té doby MUDr. Plesník zastával funkci předsedy Ostravského kroužku (někdy s malými přestávkami) plných 20 let. Za dlouholetou propagaci ostravského kaktusaření mu byl po zásluze udělen titul „Čestný předseda” našeho Klubu.
Nejcennější jsou však jeho pěstitelské rady a zkušenosti, s kterými se rád podělí se všemi na našich schůzkách nebo prostřednictvím publikovaných článků. Nejsou to jen informace o lobiviích, které jsou jeho nejoblíbenější kytky, ale i s dalších jemu blízkých rostlinách. Ve sbírce jsem viděl nádhernou ucelenou kolekci koryfant, mamilárií, gymnokalycií, notokaktusů a dalších zajímavých rodů. Na zahrádce se pyšní také svou druhou pěstitelkou láskou, kterou jsou růže. Není se co divit, také píchají, i když nemají trny ale ostny, ale především ozdobí zahradu pestrou paletou nádherných květů. Co může učinit žák svému učiteli, než mu pěkně poděkovat za předané zkušenosti a snažit se pokračovat v jeho práci co nejlépe. Já se jako jeho žák cítím a velice si toho vážím, že jsem pod vedením tak vynikajícího učitele vyrůstal. Chtěl bych osobně, za výbor Klubu kaktusářů v Ostravě, ale vlastně za všechny naše kaktusáře, popřát MUDr. Vladimíru Plesníkovi do dalších let hlavně hodně a hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Pokud zdravíčko bude sloužit, vše ostatní už přijde samo.
|
