Antoine - Laurent de Jussieu
(12. 4. 1748 - 17. 9. 1836)


Antoine Laurent de JUSSIEU byl význačným francouzským botanikem, profesorem univerzity v Královské zahradě (Jardin du Roi) v Paříži a členem francouzské Akademie věd.

Byl jeden ze zakladatelů moderní klasifikace rostlin, kde ve svém díle Genera plantarum secundum ordines naturales dispozita…, která vyšla v Paříži roku 1789, zdokonalil a rozdělil asi 20 000 tehdy známých rostlin podle hlavních anatomicko – morfologických znaků (květy, plody apod.) do skupin odpovídajících dnešním čeledím v klasifikačním systému. Stanovil asi 100 těchto čeledí, mezi nimi i čeleď Cactaceae. Tolik lze v krátkosti přečíst v různých naučných encyklopediích.

  Antoine-Laurent de Jussieu  (1748-1836)

Samostatnou kapitolou by však mohla být celá rodina botaniků JUSSIEU. Antonie Laurent JUSSIEU totiž pocházel ze slavné botanické rodiny, kde už jeho otec a strýcové pracovali úspěšně v tomto oboru. Později se stal botanikem i jeho syn. Vyvrcholením ságy bylo nepochybně už zmíněné dílo, které napsal Antonie Laurent de JUSSIEU.

Počátky tohoto systému musíme hledat v práci jeho strýce Bernarda JUSSIEU (1699-1777), který vystudoval v Montpellier a Paříži. Jako lékař a botanik se roku 1759 stal hlavním poradcem a správcem soukromé Botanické zahrady krále Ludvíka XV. v Trionu, která se stala vzorem pro mnohé další sbírky v Evropě zejména dovezenou tropickou vegetací. Roku 1775 byla tato sbírka zrušena s rostliny přešly do Jardin du Roi. Bernard Jussieu vydal roku 1760 první přirozenou soustavu rostlin, kterou zdokonalil a později vydal jeho synovec Antoine Laurent Jussieu. Pro zajímavost uvádím, že žákem Bernarda Jussieua byl další významný francouzský botanik Michel ADANSON (1727-1805), který se také pokusil o vlastní klasifikaci rostlin a který v díle “Familles des Plantes” roku 1763 popisuje prvně rod Rhipsalis jako Hariota.

Podobně i další jeho strýc Joseph de JUSSIEU (1704-1779) byl botanikem v Paříži, který se zúčastnil expedice do Jižní Ameriky v letech 1747-1751 v peruánských Andách a byl jedním z prvních co sbíral rostliny až u pramenů řeky La Plata. V Limě byl zajat a odsouzen k nuceným pracem. Joseph posílal rostliny bratru Antoinemu, který se o tuto sbírku staral.

Tento bratr Antoine de JUSSIEU (1688-1758) byl vlastně otec slavného Antoine Laurenta a pracoval rovněž jako botanik v Paříži.

Aby nebyla porušena rodinná tradice, tak v třetím pokolení i syn Antonia Laurenta byl profesorem botaniky. Syn Adriane Henry JUSSIEU (1797-1853) byl profesorem botaniky, systematik, pracoval v Botanické zahradě v Paříži jako znalec tropické vegetace.

Bezesporu nejslavnějším z Jussieu je však Antoine - Laurent de JUSSIEU (1748-1836), především svým systémem, kde stanovil diagnózy skupin rostlin, jež odpovídají dnešním čeledím. Podobně jako JUSSIEU se pokoušelo mnoho dalších botaniků rozdělit rostliny do umělých systémů a tento trend se neustále vyvíjí dodnes. Samozřejmě je nutné se i poohlédnout do historie, kdy některá díla byla málo známá či téměř nedostupná a teprve nyní se objevují. Ještě dnes se všude uvádí, že čeleď Cactaceae popsal jako prvý A.L. JUSSIEU, předtím se dlouho uvádělo, že to byl John LINDLEY (1799-1865) atd. Na začátku letošního roku uvedl dnes nejznámější americký botanik, systematik, profesor James L. REVEAL z Brigham Young University, záznam prvního popisu čeledi Cactaceae, který provedl Jean F. DURANDE (1732-1794) v Notions élémentaires de botanique roku 1782, to je o sedm let dříve než JUSSIEU, takže podle práva priority prvního popisu by se měla dnes uvádět celá citace popisu čeledi takto: Cactaceae Durande, Notions Elém. Bot.: 287, 1782. I když tímto objevem staronového označení čeledi Cactaceae přišel JUSSIEU o prvenství, neznamená to, že jeho práce ztrácí na významu. Zůstává mnoho dalších čeledí, které i nadále nesou označení autora JUSSIEU. Roku 1849 popsal na počest botanika Jussieua, francouzský továrník a kaktusář M. MONVILLE echinokaktus, který můžete hledat pod názvy Neochilenia jussieui (Monv.) Backbg. nebo spíše dnes jako Neoporteria jussieui (Monv.) Br. a R.


Lumír Král
e-mail:
lumir.kral@iol.cz