Nedostatek kvalitní zeminy trápí především kaktusáře ve městech. Co jsou platné recepty na doporučované půdní směsi, když nemá možnost opatřit si doporučovanou listovku, drnovku, případně další složky. Řešením, a ne špatným, je využívání různých „umělých” půd - substrátů. Písek, škvára, pemza, tuf, antuka, keramzit a perlit jsou nejčastěji používanými substráty. Dnes tedy několik slov o perlitu.

Zahradnický perlit se vyrábí z vemikulitu - horniny sopečného původu, která se zahřívá na teplotu až 1150 ^oC. Při tom dochází k rozpínání vody vázané v částečkách horniny, takže výsledkem je pórovitý materiál v podobě bublinek - kuliček. Jako zahradnický perlit je nabízena ta část kuliček, která má průměr větší než 2,5 milimetru. Váha perlitu je velmi malá: jeden litr váží asi 10-20 gramů. Chemicky je to beztvarý křemičitan hlinitý s nízkým obsahem železa a titanu. Perlit vyráběný na Slovensku má zhruba toto chemické složení:

SiO₂ - minimálně 69%; Al₂O₃ - maximálně 18%; Fe₂O₃ - max. 3%; CaO+MgO max. 6%; Na₂O+K₂O + K₂O - max. 8%.

Chemické složení perlitu však není pro pěstitele rozhodující, protože perlit je jako substrát naprosto nerozpustný, nehořlavý, objemově stálý, netečný, odolný vůči mrazu, vlhku, mikrobům i živočišným škůdcům. Vodu nepřitahuje (není hydroskopický) ale pojme jí velké množství (vysoká nasákavost: v litru perlitu se zachytí až 800 ml vody). Nejčastěji je perlit užíván jako izolační hmota ve stavebnictví; zde se však užívá především prachu a jemných částeček perlitu, které se pro zahradnické účely nehodí. V semenářstvích nabízený zahradnický perlit lze použít jako příměs k nakypření a proteplení jakékoliv zeminy. Mnohdy je velmi vítaná jeho schopnost pohlcovat a udržovat velká množství vody (rovnoměrná vlhkost, přihnojování do zásoby), i jeho mikrobiální čistota a chybění jakýchkoliv živočišných škůdců v něm. Při zálivce se shora se však perlit vyplavuje ze svrchních vrstev půdy a vytváří nepříliš vzhledný škraloup na povrchu a na krčku rostliny. Proto je vhodné horní vrstvičku posypat hrubším křemičitým pískem, který tomu zabrání. Samotný perlit, bez jiných příměsí, je vhodný jen k výsevům. Předem je však nutné napojit jej převařeným živným roztokem a semenáčky pak poměrně brzo pikýrovat. Také je možné perlit docela dobře použít k zakořeňování nízkých a plochých odnoží.

(přetištěno z ostravského Ostníku)