Roubování kaktusů – věčné kaktusářské téma

Pro dnešek se s vámi chci rozdělit o zkušenost s roubováním na špalíčky nezakořeněných podložek Myrtillocactus geometrizans. Pro názornost jsem nafotil malý seriál „krok za krokem” a opět musím blahořečit internetu, který dovoluje nešetřit místem a tudíž publikovat tolik fotografií, kolik by redakce papírového časáku rozhodně nepřijala.

Tentokrát mne k tomuto stylu roubování přivedla nechuť roubovat na semenáče M. geometrizans, které mají tu nectnost, ze jejich krčky jsou nevzhledně tenké. Uříznu tedy část nad krčkem, ten lze ponechat jako „matku”, nebo na něj naroubovat spodek připraveného roubu „prdýlkou” nahoru, takto naroubovaný spodek opět bude odnožovat.

   

Řeznou ránu vršku podložky ošetřím stimulátorem a na sucho počkám, až vytlačí špičky čekacích kořínků. Pak zasadím a nechám poporůst, aby byla připravena další podložka, tentokrát pěkně silná už odspodu.

   

Spodek střední části podložky namočím do pudrového stimulátoru a vložím do květináčku, který je asi do poloviny naplněn substrátem ze suché rašeliny, nebo v mém případě substrátem získaným z lignocelové cihly (v prodeji u Chrudimského kaktusáře – viz nabídka ostatního zboží na www.cact.cz).

Na vršek střední části naroubuji roub, který zafixuji gumičkami, za týden substrát navlhčím a do 2 – 3 týdnů podložka substrátem prokoření. Roub je kvalitně přirostlý a celá rostlina je připravená k zasazení do normální zeminy.

Nemusím jistě připomínat, že podložka musí být v době roubování dobře napitá a ve formě, zatímco u kaktusáře to klidně může být naopak.