Nepoužívám žádný „výsevní aparát” (je ale pravda, že o něm již delší dobu uvažuji), nýbrž vysévám na přelomu března a dubna do tzv. miniskleníčku za východní okno. Miniskleníček je plastový a prodává se běžně v obchodech pro zahrádkáře. Lze ale stejně dobře použít i krabičky od nanukových dortů. Do nich umístím čtverhranné květináčky 4x4 nebo 6x6.

Zem je smíchaná ze Substrátu B, přesetým přes síto s třímilimetrovými očky (musí být suchý), nebo Lignocelu, písku (2 mm křemičitý) a perlitu. Ale vlastně při každém výsevu je trochu jiná a myslím si, že na tom příliš nezáleží. Důležité podle mého je jeho důkladné propečení v el. troubě při 100°C po dobu 1 hodiny. Do trouby dávám zem hodně vlhkou, aby při pečení nepřeschla, v litrových zavařovacích sklenicích. Po hodinovém propečení nechám zem v troubě vychladnout, pak sklenice vyjmu a místo víčka připevním gumičkou čistý mikrotenový sáček.

Květináčky naplním zemí a rozdělím proužky nastříhanými z umělohmotné podložky na psaní. 4centimetrové na 4 políčka (1 políčko je pro porce do 15 semen) a 6ti centimetrové na 6 políček (pro 15-20 semen). Je-li v porci více semen, použiji na ni samozřejmě více políček. Na povrch květináčku ještě nasypu cca 2mm vrstvu křemičitého písku (akvaristického asi 2mm hrubého). Ten je lépe mít suchý (musí být také propečený), aby se na něj semena při výsevu nelepila.

Po této přípravě vysévám jednotlivé porce. Semena namořím práškovým fungicidem (většinou používám Fundazol) tak, že je nasypu do čisté krabičky od Tic-tacu, přisypu jen na špičku nože mořidla (semena by se měla obalit a nemělo by zbýt příliš nadbytečného prášku) a pak je přímo z krabičky opatrně vysypu na připravené políčko. Každou porci označím malou nálepkou z boku květináčku s číslem a názvem druhu a zároveň si poznamenám totéž do sešitu, navíc datum výsevu a původ semen (od které firmy, pod jakým katalogovým číslem a případně i sběratelské číslo a naleziště). Oseté květináčky podmokem navlhčím (roztokem důkladně převařené vody s Wuxalem a Previcurem) a umístím je do skleníčku za okno.

V době, kdy vysévám, by mělo být pokud možno venku ještě chladno (i výhledově na několik dalších dní), aby se v domě ještě topilo a semena mohla rychle vyklíčit. Teplota kolísá mezi 18°C ráno a asi 28°C odpoledne a večer. Z radiátoru totiž stoupá teplý vzduch přímo k parapetu, proto je tam v době topení podstatně tepleji než v místnosti, ale naopak, když se netopí, je tam od okna větší chladno. Druhy, které potřebují pro klíčení nižší teploty, jsem zkoušel také na jiném okně (též východním, ale s teplotami cca o 3°C nižšími), ale nepozoroval jsem nějaký výrazný rozdíl. Když jsem vyséval do skleníku (asi tak v půlce dubna), byly výsledky evidentně horší (ale jde nejspíš jen o to nalézt ve skleníku to správné místo), takže již několik let mám výsevy v bytě a nemám důvod to měnit.

Skleníčky nejsou úplně neprodyšné, a tak je čas od času třeba doplnit odpařenou vodu. A to buď podmokem nebo mlžením rozstřikovačem. Zálivková voda je vždy převařená a je do ní přidán Previcur a malé množství Wuxalu.
Koncem května nebo začátkem června začínám přepichovat semenáčky. Dávám je do stejného substrátu jako vysévám, ale bez vrchní písčité vrstvičky. Používám krabičky z umělé hmoty o velikosti přibližně 10x6 cm a 4cm hlubokých. Ve dně je protaveno rovnoměrně asi 10 odtokových otvorů. Semenáčky jsou od sebe vzdáleny 0,5-1 svůj průměr. Jednotlivé druhy jsou označeny jmenovkami jen 0,5cm širokými a asi 3cm dlouhými se jménem a výsevním číslem. Do sešitu napíši kolik rostlin a kdy jsem přepíchal.

Několik dní po přepikýrování nechám misku suchou. Pak ji poměrně silně porosím tak, aby zvlhla i vrchní vrstva substrátu. Když jsou rostliny opět několik dní suché, poprvé důkladně zaliji. A to opět dříve zmíněným roztokem. Krabičky s rostlinami poté již nezakrývám. Rychleji teď vysychají, musím je tedy častěji zalévat a rosit. Hnojivo a Previcur teď samozřejmě vynechávám a přidávám ho přibližně jednou za 14 dní až měsíc.

Další přepichování mě čeká koncem srpna a v září, záleží na tom, jak který druh rychle roste. Postup je stejný jako předtím, jen kvůli pracnosti zem už nepropékám, ale dávám asi tak na 6 minut do mikrovlnky (v dvojitém mikrotenovém sáčku).

Naposledy v průběhu 1 roku po výsevu přepichuji v únoru a březnu, abych to stihl ještě před novým výsevem. Od jara jsou již rostliny umístěny buď ve skleníku nebo v pařeništi, stále ještě ve společných miskách. Lehce je stíním. Zalévám převařenou vodou s hnojivem, ale už téměř nepoužívám Previcur, jen vyskytne-li se plíseň. Zalévám už totiž méně často, takže rostlinky nejsou tak náchylné. Přepichuji individuálně, podle potřeby, když se kaktusy v miskách příliš tísní.