 |
Většina pěstitelů, včetně mne, neustále hledá různé možnosti, jak docílit ještě lepších výsledků při pěstování kaktusů a sukulentů. Ať už se to dotýká oblasti výsevů, roubování, či kultivace dospělých rostlin, vždy je snahou pěstitele vychytat mouchy své pěstební kultury. Proto jsem začal uvažovat i o možnosti využití růstových hormonů a stimulátorů růstu po vzoru orchidejářů, ale i pěstitelů masožravých rostlin, nebo zahradníků, kteří mají už nějakou dobu tyto účinné látky ve svém rejstříku. Tyto preparáty vykazují efekt tzv. prodlužování buněk – plazmy, rostliny či semena ovlivněny touto látkou zrychlují činnost svého organismu a tím pádem lépe rostou, zakořeňují, nebo klíčí, ale na druhou stranu i posilují imunitní systém. Jelikož dle literatury mimo jiné existuje riziko právě opačného efektu, tzn. preparát se v určité situaci může chovat jako inhibitor, bude zapotřebí prozkoumat a stanovit co nejoptimálnější koncentrace a čas aplikace těchto hormonů na rostliny nebo semena kaktusů. Mé základní experimentování postupně mapuje možnosti optimálního využití. Jedním z mnou testovaných přípravků je Atonik, výrobce ASAHI CHEMICAL CO. LTD, Japonsko, s účinnou látkou ONP–NA 2g /l , PNP–NA 3g /l , 5 NG–NA 1g /l , registrovaný v ČR jako stimulátor růstu rostlin ve formě s vodou mísitelného kapalného koncentrátu, určený ke stimulaci výnosu chmele, řepky, rajčat, papriky, k zakořeňování řízků karafiátů a stimulaci klíčení semen květin a zeleniny. Výrobce uvádí použití koncentrace 0,025–0,5 % k máčení semen květin a zeleniny po dobu 6- 8 hodin, a po oschnutí se vysévají. Pro zakořeňování karafiátů se jejich řízky máčejí v roztoku Atoniku o koncentraci 0,33 % po dobu 12 hodin při teplotě 15 – 20 °C a poté je nutno řízky opláchnout vodou a takto je hned vysazovat. Poznatky z mého experimentu prokazují zejména pozitivní účinek Atoniku na rychlost klíčení semen a taktéž procento klíčenců bylo o něco vyšší, než u kontrolního výsevu, kde semena klíčila o poznaní pomaleji. Semena Trichocereus pasacana, máčená 8 hod. v roztoku Atoniku a destilované vody o koncentraci 0,05 %, klíčila již druhým dnem po výsevu, kontrolní květináček s neošetřenými semeny začal klíčení 5. dnem po výsevu. Z toho je patrné, že zkoušená koncentrace a čas, jak uvádí výrobce, přinesly očekávaný efekt. Otázkou ale zůstává, zda stejný účinek dosáhneme i u semen s tvrdší testou (Sclerocactus atd.), nezbývá, než zkoušet dál, případně prodloužit dobu namáčení nebo aplikovat koncentrovanější roztok Atoniku. Z důvodu většího objemu mnou vysévaných semen přidávám Atonik (0,05 %) do výsevní zálivky spolu s hnojivem Wuxal Super (0,1 %), semenáčky později tento růstový stimulátor využijí k lepšímu růstu.Tento preparát je možno kombinovat dle výrobce se všemi fungicidy, insekticidy a listovými hnojivy. Atonik byl mnou aplikován také na cca měsíční semenáčky kaktusů formou jemného mlžení 1x týdně v koncentraci 0,2 %. Výsevní krabičky byly už mírně odvětrávány, preparát tedy přischnul na epidermis rostlinek a jeho účinnost se tímto zvýšila a efekt byl velmi markantní tím, že klíčenci tvořili enormní množství sacích kořenů, což znamenalo taktéž lepší využití Wuxalu Super, obsaženého ve výsevním substrátu a tedy k rychlejšímu vývinu semenáčků, jejichž velikost dosahovala dle druhu 0,3–0,5 cm průměru během 2 měsíců po výsevu! Taktéž velikostně indisponované rostlinky prokazovaly normální vývin, takže zřejmě geneticky daná indispozice byla zmírněna a klíčenci dorostli bez problému. Tento růstový stimulátor byl využíván také ve fázích, kdy řízky nebo semenáče měly zakráceny kořeny, či jen zaschlé řezné plochy a tedy za běžných podmínek jsem byl nucen čekat na zakořenění a poté zálivku pouze čistou vodou (rostliny v této fázi mají velkou hustotu šťáv – jakékoli hnojivo je nevyužito kvůli osmotickému tlaku) a tím pádem jsem ztrácel hodně času a rostliny se ještě dehydrovaly. Z tohoto důvodu jsem aplikoval Atonik v koncentraci 0,33 % postřikem 2x týdně navečer na zasazené řízky, kdy rostliny byly udržovány mlžením v kondici a následovalo brzké zakořenění a tedy možnost aplikace hnojiva v nízké koncentraci a fungicidu první zálivkou podmokem. Zhruba do 3 týdnů nastal velmi intenzivní růst. Další přípravky, jako je český stimulátor SVITON (složení: ONP–NA 2 g/l , PNP–NA 3g /l , 5–NG–NA 1g/l , 2,4–DNP-NA 3g/l) nebo STIMULATOR Z (složení: kyselina anthranilová 0,009 %, 4-metyl-2-nitrofenol 0,015%) vykazují zhruba stejné výsledky a jejich koncentrace doporučené výrobci k aplikaci jsou obecně shodné, tedy máčení semen 0,005 % a aplikace na list 0,33 %. Tyto účinné látky se v rostlinách nehromadí a dochází tedy k postupnému využívání v dalších fázích růstu. Na závěr mohu konstatovat, že uvedené zkušenosti přispěly alespoň rámcově ke zjištění, že růstové hormony přispívají ke zdravému, dynamickému růstu, zvyšování kondice rostlin, umožňují rychlejší proces klíčení semen, což přináší následně lepší úspěšnost výsevů v konečné fázi, podporují tvorbu sacích kořenů – lze je využít při jarním probouzení rostlin mlžením a v kombinaci s fungicidy a hnojivy jsou nápomocny velkou měrou k optimalizaci v našich pěstebních kulturách. Tyto pokusy jsou počátkem experimentování, na jehož konci bude zřejmě za nějakou dobu vytvořen ucelenější přehled možností využití růstových hormonů v pěstitelské praxi .
Použitá literatura:
Zvláštní poděkování za spolupráci p. J. Veleckému (Nový Jičín) a p. J. Kubešovi (Valašské Meziříčí).
|
