V zimních měsících většinou nastává období klidu i pro pěstitele kaktusů, rostliny jsou už zazimovány, provádí se občasná kontrola, jestli něco nehnije nebo neřádí škůdci. Bývá to většinou právě škůdce, který zapříčiní svou aktivitou proniknutí infekce do pletiv rostlin. Pokud se objeví napadení rostliny houbovitou chorobou, nezbývá, než provést záchranné roubování. A právě tady vznikla u mne myšlenka na základě získaných zkušeností přesunout roubování kaktusů do zimních měsíců, což má několik výhod a předpokládá to dodržení několika zásadních podmínek, které zajistí úspěchy při roubování kaktusů v zimě.

Za hlavní výhodu pro roubování kaktusů v zimním období považuji nízký (téměř nulový) výskyt spor plísní a houbovitých chorob ve vzduchu, což podstatně zmírní obavy z infekce řezných ploch, které v letním období bývají téměř vždy zasaženy černou skvrnitostí a rzí, tyto choroby přejdou do cévních svazků a roubovanec může uhynout. Obecně jsem si ověřil, že když rostou houby v lese, je nevhodné cokoli roubovat nebo zakořeňovat.

K roubování využívám prostor vytápěné pracovny umístěné mimo skleník, kde se teplota pohybuje v rozmezí den 27°, noc 22°C.Ideální teplota pro dobrý srůst tkání se pohybuje dle mých zkušeností kolem 27°C, potřebných podmínek lze dosáhnout i v zářivkovém výsevním aparátu. Vlastní roubování musí být prováděno v suchém a teplém prostředí.

Velmi důležitá je příprava podnoží před roubováním. Podnože, požívám ERIOCEREUS jusberti, MYRTILOCACTUS geometrizans, TRICHOCEREUS pasacana, ECHINOPSIS hybridní, atd., by měly být v plném růstu a hlavně pravidelně zalévány fosforem a draslíkem, aby pletivo bylo zatvrdlé, odolné, protože musí vydržet proces roubování, často roubuji na špalíky bez kořenů. Dosahuji toho přidáváním čistého hydrogenfosforečnanu draselného K2HPO4 do zálivky v periodách, takže tento preparát podnože dostávají pravidelně celý rok. Jsou odolnější vůči houbovitým chorobám a taktéž při roubování nedochází k propadu řídkých pletiv v suchém, teplém prostředí a roubovanci působí přirozeně bez známek dehydrování.

Po sundání gumiček z čerstvých roubovanců provádím úpravu řezných ploch podnože ořezáním do tvaru kužele, aby špičky kořenů pronikaly středem a roubovanci lépe zakořenili a tedy rychleji začali vykazovat růst. Po úpravě řezných ploch provádím jejich zastimulování roztokem Rhizoponu AA –3%, což je rostlinný stimulátor.Tento preparát je dodáván buď v rozpustných tabletách, nebo v pudru.

Takto ošetřené roubovance asi za tři dny pokládám na čistý perlit a umístím nad spodní teplo, teplota dosahuje 27 stupňů bez kolísání. K tomuto účelu mám nainstalovanou vytápěnou polici ve skleníku , ovládánou automatikou pro stabilizaci teploty. Po objevení čekacích kořenů zhruba do čtrnácti dnů od zastimulování sázím roubovance do bedniček a umístím je znovu na vytápěnou polici pod polykarbonát, kde mají ideální podmínky pro další vývin. Na jaře mám 2–4x větší rostliny, než v jaké velikosti byly roubovány a mohu se věnovat jiné pěstitelské praxi.

Roubování kaktusů v zimním období se u mne osvědčilo natolik, že přes sezónu prakticky neroubuji s výjimkou kultury na PEIRESKIOPSIS, ale i při této činnosti jsem se přesvědčil o nutnosti použití zářivkového boxu se stabilní teplotou a velkou vlhkostí, ale umístěného v pracovně mimo skleník, protože v pěstírně vždy hrozí nálety spor plísní ze vzduchu. Další výhodou je ideální využití času přes zimu, který si rezervuji mimo údržby sbírky zejména na výsevy a roubování kaktusů, na jaře se mohu věnovat pikýrování semenáčů, ošetřování sbírky a také důsledné přípravě podnoží na zimu. Znovu také upozorňuji, že při roubování kaktusů v zimním období je důležité dodržet některé zásady, zejména práci provádět mimo skleník, pro srůst podnože s roubem dodržet teplotu okolo 27 stupňů a při zakořeňování i další kultivaci roubovanců jim poskytovat velmi důležité spodní teplo. Vytvořením těchto podmínek jsem docílil velmi dobrých výsledků.

Petr Kupčák

Palkovice u Frýdku-Místku