Okresní město Sokolov je stále městem horníků, protože povrchová těžba hnědého uhlí zatím pokračuje bez výrazného útlumu. Pro mnohé z nás je "až hodně na západě" a tudíž mnohem méně známé než proslulý lázeňský trojúhelník v sousedním regionu. K návštěvě pěti sbírek členů KK Sokolov mě pozval jejich mladý, ale velmi aktivní a pro naše hobby neobyčejně zapálený předseda Miroslav Valachovič. Zde jsou stručně popsané moje dojmy:

Bohumil Petrach v Habartově
má klasický skleník s více jak 3 000 kaktusy. V Sokolově neznají tzv. generační problémy - byl jsem totiž ve sbírce bývalého předsedy zdejších kaktusářů, který před 2 lety předal žezlo kolegovi o více jak generaci mladšímu. Přítel Petrach pěstuje kaktusy už téměř 40 let, ochotně pořádá přednášky pro školní mládež a při jedné podobné akci upoutal pozornost i tehdy třináctiletého Miroslava Valachoviče. Ve sbírce převládají lobívie, echinopsisy a rebucie, jako zpestření jsou zde pěstovány kristáty a barevné odchylky více i málo známých kaktusů.

Předseda KK Sokolov M. Valachovič (vpravo) a pokladník J. Mašek

Jiří Mašek v Dolním Rychnově (u Sokolova)
má letní stanoviště své sbírky v prostorném fóliovníku na zahrádce u rodinného domku. Miluje kaktusy odjakživa, ale s jejich pěstováním začal až ve zralém věku, někdy kolem roku 1980. Když se jeho známý stěhoval, prodal mu Das Kakteenlexikon a několik zbylých porcí kaktusových semen. První pokusy byly úspěšné a tak byl nový kaktusář na světě. Dnes se může právem chlubit, že celá jeho sbírka jsou prakticky jen semenáčky z jeho vlastních výsevů, Převládají rovněž jihoamerické rody, zejména gymnocalycium, ale v poslední době se na parapetech začínají zabydlovat i kaudiciformní sukulenty.

Emil Baláž z Chodova
má největší sbírku v rámci sokolovského klubu. Skládá se ze sbírkového skleníku o půdorysu 8 x 8 m připojeného ke zdi rodinné vily a z menšího množárenského skleníku klasické sedlové konstrukce. Přítel Baláž (ročník 1935) prožil dětství v Belgii, odkud přišli jeho rodiče v roce 1946 osídlovat naše pohraničí. První kaktus dostal od bratra už opravdu hodně dávno, ve sbírce je mnoho rostlin nejméně 40 let starých. Převládají mamilárie (dřívější dlouholetá specializace) a parodie, ale své zastoupení tu mají snad všechny kaktusové rody. Mnohé kusy by mohly být ozdobou botanických zahrad a o schopnostech "zelených rukou" vypěstovat cokoliv svědčily krásné fuchsie, begónie a muškáty v mnoha zajímavých odrůdách..

Emil Baláž má nejvitší sbírku v rámci klubu

Miroslav Sedláček
má skleník v zahrádkářské kolonii v Sokolově na okraji města. Při mé návštěvě právě nahlas uvažoval, jak a kde by si postavil pro své oblíbence něco většího. Uvnitř skleníku byl prostor opravdu přeplněný pestrou směsí, mnoho kaktusů a jiných sukulentů bylo vysázeno do keramických misek a květináčů. Vkusně má osázené dutiny samorostů, některé zvláště urostlé kusy kaktusů vyséval někdy kolem roku 1965.

Miroslav Valachovič
má skleník v Habartově, ale bydlí na jednom ze sídlišť v Sokolově. Kaktusy pěstuje pár desítek kroků od svého učitele př. Petracha, který byl jeho předchůdcem ve funkci a vedl ho při prvních pokusech vypěstovat kaktusy do květuschopné velikosti. Zatím vlastní asi tisíc kusů K+S, jeho zájem o nekaktusové sukulenty vzrůstá geometrickou řadou, stručně řečeno jde o sbírku v plném rozpuku. S Mirkem Valachovičem jsme si povídali též o historii klubu, o zkušenostech s přípravou a propagací výstav a zejména o akci, kterou sokolovští přátelé chystají letos v září, 2001, kdy oslaví 40 let od založení jejich klubu.

V inzertní části 1. čísla časopisu Kaktusy se můžete blíže seznámit s pozvánkou na Mezinárodní sympozium pěstitelů kaktusů a sukulentů, které budou pořádat ve dnech 8. a 9. září v Hornickém domě v Sokolově. Program bude určitě zajímavý, do zamykání sezóny budou zbývat ještě 3 týdny, proto přijeďte se podívat a přesvědčit se na vlastní oči, že i na Sokolovsku se sukulentním rostlinám daří víc než dobře.

Jan Gratias