Táborští kaktusáři – čtyřicetiletí!
Plný sál praskal ve švech, tombola, jaká se hned tak nevidí. Oslava začala ohlédnutím Karla Lexy za uplynulým časem, pak byl přivítán host z nejmilejších - Rudolf Šubík, a pokračovalo se tancem a povídáním dlouho do noci. Řekl bych, že spolky mají delší život, než my lidé, takže spolku přát další dlouhá léta do života nemusíme. Co však Táborskému spolku přát musíme? Aby měl i v dalších desetiletích štěstí na další a další činorodé kaktusáře, kteří tu spolkovou káru do budoucna potlačí!
|