Pachypodia představují rod, který, ač již ztratil kouzlo své exotiky, je stále na výsluní našeho zájmu. Znovu a znovu je kupujeme, vyséváme a (občas) pohřbíváme. Při pohledu do starých katalogů semen zjišťuji, že cena jejich semen neklesá, takže každé semeno, vyprodukované doma, je pro nás dvojnásob cenné. Zatímco u mnohých, dříve vzácných, jako P. brevicaule a některé ostatní madagaskarské druhy, již není problém si semena vyprodukovat v domácích podmínkách, některé mnohem běžnější druhy naší snaze odolávají.

Již několik let se marně snažím o opylení P. namaquanum a P. lealii ssp. saundersii. Zřejmě jim podmínky mé kultury nevyhovují. Nejvíce mě ale mrzí, že již po 3 roky mi rozkvétá P. lamerei a snaha o opylení je marná.

Jde o rostlinu asi 13letou, která mi poprvé rozkvetla ve věku 8 let při výšce cca 160 cm. Jelikož se mi nepodařilo docílit tvorby plodů ani při opylení dovezeným pylem jiné rostliny a také proto, že rostlina byla již velmi vysoká, padla v příštím roce v červenci za oběť noži. Na spodní část jsem narouboval malý kristátní hřebínek. Nedovedete si představit, jak rychle kristáta rostla! Horní část, asi 70 cm velkou, jsem nechal po celé léto a podzim ležet na polici v hřebeni skleníku, kde teploty dosahovaly přes 40 st. Na podzim, při uklízení rostlin, jsem pahýl postavil nasucho do květináče se směsí rašeliny a perlitu, kde zůstal až do jara. Na jaře se objevily kořeny a po po první zálivce začala rostlina intenzivně růst. Po přesazení a přihnojení před 3 lety opět vykvetla a od té doby kvete každoročně.

V roce 1999 vykvetla na obou hlavních větvích, kvést začala v polovině června a postupně se rozvíjelo na silnější větvi cca 120 květů, na slabší asi 80. Během 3 měsíců jsem s květy vyváděl doslova psí kusy – až na to, že jsem jim nedal pyl z cizí rostliny. Zárodky plodů, kterých zůstalo poměrně dost (zhruba polovina – cca 60 a 40), přečkaly zimu beze změn a na jaře začaly intenzivně růst. Již jsem se radoval a čekal na bohatou sklizeň, ale koncem dubna, kdy největší plody byly již 15 mm dlouhé, začaly rychle opadat. Při pitvě byl důvod jasný, byly prázdné. V červenci 2000 rostlina vykvetla na silnější větvi opět. Ani jsem se o opylování nijak nesnažil, přesto je na stopce opět několik drobných plodů.

Nyní však, když máme svůj internetový časopis, mě napadlo pokusit se o spolupráci se stejně postiženými kolegy. TEDY: Pokud Vám, přátelé, pokvete Pachypodium lamerei, ozvěte se mi, buď písemně, telefonicky nebo e-mailem. Pokusíme se o semena společně. Ne, že by P. lamerei byla nějaká vzácnost. Holandské pěstírny produkují tyto rostliny ve staticícových kvantech za celkem příznivé ceny, ale znáte to. Rostlina z vlastních semen je něco jiného.

Takže předem děkuji a ať Vám letos všechno dobře roste.

Text a foto: MUDr. Svatopluk Ryba Vinohradská 1666, 269 01 Rakovník tel. 0313/513602 e-mail: dr.rybovi@razdva.cz