Luboš Loose - Záluží z Plzně

Nedaleko od Plzně ve vesnici Záluží, ve veliké zahradě, má sbírku Luboš Loose. S kaktusařením začal kolem roku 1980. Nejprve doma namnožil Mammillaria prolifera a rostliny rozdal a sám pak dostával kaktusy jako dárek k různým příležitostem. V roce 1983 vybudoval po obvyklé kaktusářské peripetii – okno, předokenní skleník - první skleník, ještě v bydlišti své maminky. V roce 1984 se stal členem klubu kaktusářů Rokycany, jehož činnosti se rád zúčastňuje dodnes, podílí se například pravidelně na podzimním sympozium klubu na Šumavě. Později se spřátelil s nynějším předsedou plzeňského spolku ing. Česalem, takže se stal členem klubu kaktusářů i v Plzni.  Od roku 1990, již po své svatbě, vybudoval nynější skleník v Záluží, potom následoval další a venkovní stoly pro kaktusy. Celková výměra sbírky je v současné době přes 45 m2.

Dost značná část sbírky je umístěna v betonových mísách, které jsou velké, takže je majitel vyráběl přímo na místě. Pochvaluje si, že dobře akumulují teplo a nemusí se natírat jako plech. 

Za přímo geniální považuji vynález na otevírání oken skleníku. Sestává ze dvou kupovaných automatických otvíračů, které nejsou ovšem umístěny někde pod střechou, ale uvnitř skleníku a systémem kladek a lanek otevírají najednou několik oken. Nikde jsem podobný vynález neviděl a doslova mě nadchl.

Ve velkém skleníku jsou sbírkové rostliny – kaktusy i nekaktusové sukulenty. Obdivoval jsem například Pachypodium brevicaule, Oxalis tetraphylla, Hoodia sp. bainii nebo kolekci Astrophytum asterias.

V menším skleníku jsou většinou semenáčky, ale přímo ze země roste fíkovník, včetně plodů – fíků. Venku pod stříškami se nacházejí rostliny, které si potrpí na volné povětří, např. některé lobivie, neoporterie… 

Kaktusy i nekaktusové sukulenty jsou ve sbírce umístěny podle logiky rodů i další vnitřní systematiky, včetně vzácných kristát. Za zmínku stojí ještě na zahradě volně pěstovaná celá „stěna“ krásných tilandsií.

Řada rostlin je roubována, např. z již zmíněných kristát, mě zaujaly nádherné Mammillaria theresae. Na roubování má přítel Loose řadu „zlepšováků“. Roubuje sice klasicky na jusberty, např. kopiapoe, příští rok pak přesadí do většího květníku a podnož více „zapustí“, příště opět, takže podnož za čas v substrátu „zmizí“. Nebo na jaře roub seřízne a v agroperlitu nechá pustit kořínky. Takto dokáže zpravokořenit i zmíněné kopiapoe. Nepatrné semenáčky zase roubuje na pereskiopsis, nejpozději ovšem do srpna. Některé další způsoby roubování jsou naprosto specifické a originální.

Výsevy realizuje tento kaktusář v kultivátoru v lednu a to do perlitu a říčního písku. Tento substrát po navlhčení sterilizuje v mikrovlnce. Prý v něm „vyklíčí všechno“. Po přepikýrování do misek jsou umístěny výsevy již otevřené do skleníku a přihnojeny Kristalonem. Semenáčků jsem tady viděl dost, včetně těch obtížně pěstovatelných.

Ještě jedna zkušenost - proti škůdcům používá majitel sbírky Confidor jednou za sezonu, ale protože zimuje při cca 5 °C, domnívá se, že se škůdci při těchto nižších teplotách v zásadě nerozšiřují.

Celkový dojem z této sbírky je nádherný, krásné rostliny, logicky utříděné, všechno upravené, přitom klid místa a hluboký estetický vjem. Přítel Loose je taktní a distingovaný hostitel, zkušený pěstitel s vrozenou schopností racionálně vysvětlit své postupy a výborný vypravěč o svých cestách a kaktusářských zážitcích. Návštěvy přijme po e-mailové dohodě.