Když se řekne Velké Březno, představí si většina lidí malebné městečko
na břehu řeky nedaleko Ústí nad Labem, zámek a pivovar. S pivovarem je
spojen i Milan Zajpt, který v něm pracuje (má na starosti tzv. teplé
provozy – pro mě jako pro laika je prostě sládek) a zároveň má nedaleko
i sbírku nekaktusových sukulentů.
Ačkoliv pochází z rodiny kovářů a
podkovářů, zdědil po mamince lásku ke kytkám a původně uvažoval o
profesi zahradníka. Nakonec vystudoval zemědělskou školu a v
zemědělství také dlouhá léta pracoval v různých funkcích, včetně funkce
agronoma.
Květiny pěstoval doma i v práci za okny a v zásadě, kde se dalo, ale
systematicky se začal sukulentům věnovat až po setkání s Jaroslavem
Ulmanem. Bylo to v době, kdy studoval nástavbu a pravidelně dojížděl do
Prahy, nedaleko od Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Na Slupi. | |  |
Prvně
se odvážil na prohlídku, J. Ulman ho provedl i neveřejnou částí
botanické zahrady a tak začaly pravidelné návštěvy a systematický zájem
a pěstování sukulentů.
První
skleník postavil přítel Zajpt v roce 1992. Ten už po pár letech
nestačil a v současnosti provozuje nový skleník z polykarbonátu o
rozměrech 12,5 x 6 metrů. Celková čistá plocha sbírky, včetně rostlin
umístěných na různých dalších místech, je kolem 80 m2. Skleník má
velice důmyslně řešené topení, kotlem na pevná paliva, ovšem kouřovod
je veden přes celý skleník (byť skrytě), takže vyhřívá velkou plochu.
Také
zastínění záclonami je určitě dobrý nápad, ovšem má být ještě vylepšen
tím, že jednoduchým mechanismem se budou zatahovat či roztahovat.
Sukulenty v originálních keramických miskách zase lahodí oku. Zhruba
posledních šest let je M. Zajpt aktivním členem klubu kaktusářů Ústí na
Labem, kde má spoustu přátel a jehož akcí se rád účastní.
Skleník
je plný nekaktusových sukulentů. To je hlavní zájem majitele sbírky a i
když se zde vyskytnou také kaktusy, jsou v naprosté menšině.
Specializací majitele sbírky jsou rostliny rodu Haworthia, jichž má 280
druhů. Atmosféra ve skelníku je nádherná, kytek spousta a odborník
sukulentář zde jistě zajásá.
Ani
já (byť neodborník) jsem se nemohl odtrhnout od jednotlivých rostlin,
svěžích a esteticky uspořádaných. Je tady zastoupeno množství rodů i
druhů, některé roubované např. na Portulacaria afra, kupříkladu
Portulacaria pendula, nebo kristátní formy sukulentů. Za úspěch i
štěstí považuje tento pěstitel to, že když narazil v květinářství
náhodně na Birghamia insignis, tak ji koupil, dva roky ji zbavoval
škůdců, ale za to se mu odměnila květy a to ne ledajakými – žlutými.
Tedy rarita, z níž má přítel Zajpt nejen semena, ale i semenáče.
Hovořit
o hnojení, hubení škůdců je s tímto pěstitelem radost. Je totiž patrné,
že získal v tomto oboru vzdělání a chemické prostředky neposuzuje, jako
my běžní laici - jak se prostředek jmenuje a k čemu je, ale podle
účinné látky, doby působení, zda zanechává rezidua…
Hnojivo
používá listové, ale diferencovaně, stejně jako zalévání, i zimování.
Rozlišuje podle jednotlivého rodu a v jeho rámci i podle druhu. Např.
rostliny s kaudexem většinou snesou zimu úplně nasucho, některé z
rostlin rodu Crassula, Euphorbia, Aloe atd. přečkají zimu také
bez vody, jiné musí být zality, protože by jinak nepřežily…
Sbírka
je v krásném prostředí velké zahrady a přítel Zajpt je mimořádně
otevřeným, pohostinným a erudovaným průvodcem nejen po své sbírce, ale
i světem nekaktusových sukulentů. Návštěvy přijme po telefonické nebo
e-mailové dohodě.
Věřím,
že zvláště milovníci sukulentů, budou odsud odjíždět stejně nadšeni
jako já. Pokud se sem někdo na návštěvu vypraví, určitě neprohloupí,
když neopomine i pár kroků vzdálený zámek s překrásným parkem.
|
