Petr Uher - Mlékojedy
Rostliny jsou pečlivě
srovnány a mixovány co do druhů i výšky. K vidění jsou krásná
astrophyta a pak řada dalších nejméně dvacet let starých rostlin,
pěkné jsou i sukulenty. Návštěvy před vstupem do skleníku projdou
místností, kde jsou pěstováni krásní a obrovští pavouci v teráriích,
kde je jezírko a je to moc pěkné prostředí. Na zahradě jsou dvě
velká pařeniště plná v zásadě semenáčků, a pro případné návštěvy
přebytků. Obecně jsou kaktusy a sukulenty v celé prostorné a krásně
upravené zahradě. Dokonce i ulice před domem je upravena do rozsáhlé
skalky, v níž dominují letité a nádherné opuncie. Unikátní jsou
nepochybně veliké agáve pěstované ve volné kultuře. Je jich
opravdu hodně a to různé druhy. Jsou láskou pana Uhra a byť to neříká
přímo, je patrné, že je na ně hrdý. Pan Uher je členem klubu
kaktusářů Všetaty a to asi od roku 1972. Akcí klubu se pravidelně
účastní a rád vzpomíná i na počátky, kdy výstavy pořádali ještě ve
Všetatech (v poslední době je konají v Neratovicích), kdy v parku
vybudovali vždy skelník z pařeništních oken a tam pořádali hojně
navštěvovanou výstavu. Obvyklé otázky na výsevy, roubování,
složení substrátu jsem tentokrát přešel, resp. vše toto je přehlušeno
dosud nezacelenou ranou – totiž povodní v roce 2002. Viděl jsem fotky,
kde všechno - skleník, celá zahrada, dům, bylo pod vodou. Kaktusy měl
tenkrát pan Uher vystěhované na zahradě, protože chtěl upravovat
skleník a tak je voda stihla tam. Všechny byly pod vodou a to tři dny,
některé i pět dnů. A zkušenost – odešly všechny echinopsisy a lobivie.
Kupodivu přežila dobře astrophyta. Dodnes je na velkých rostlinách
vidět, kam sahala voda a co odrostlo. A kdyby to byla jen voda, ale prý
to byl olej na jejím povrchu, jak vytekl ze zaplacených aut i volných
sudů….. I když pan Uher hledí na zvláště menší kaktusy stále
trochu s obavami a říká, že zatím „sedí“, je patrné na odrostlých
částech, že z nejhoršího je sbírka venku.
|
|