Josef Galo - Kněževes u Rakovníka

Pan Josef Galo je předsedou klubu kaktusářů Rakovník. Bydlí v Kněževsi u Rakovníka  a tam má také svou sbírku. S kaktusy začal pan Galo v roce 1973. Na doporučení tehdejšího činovníka svazu zahrádkářů a svého spolupracovníka šel na první výstavu v Rakovníku a zde si koupil první kaktus Gymnocalycium bruchii. Významné jméno, s nímž spojuje počátky svého kaktusaření je pan Rybáček (ale padla i další jména). Kaktusy pak nakupoval v Praze v Adrii, na výstavách v Lounech i jinde, v zahrádkářské prodejně v Rakovníku, kde prodávala manželka pana Rybáčka. Postupně si začal kupovat také knížky a pronikat i do teorie a jak říká, čím více studuje, tím zjišťuje, jak málo toho ví. Do spolku vstoupil zhruba v roce 1973. Kolem roku 1980 byl zvolen předsedou a tuto funkci vykonává dodnes.

Vzpomíná na jednatele profesova Čadka jako na dobrou duši spolku, ale také na výtvarníka pana Branného, který namaloval rozměrný a krásný originál s kaktusy, který pravidelně zdobí jednu stěnu na výstavě rakovnických kaktusářů.

Spolek fungoval a funguje velmi dobře. Je to díky tomu, že je zde velmi dobrá parta lidí. Na schůzích se scházejí pravidelně jednou měsíčně, v srpnu před výstavou dvakrát. Výstavu pořádají v září a vždy má velikou návštěvnost i ohlas. Na výstavě se podílejí nejen ti, co zde přímo vystavují, ale i ti, kteří zde zrovna rostliny nemají. Výhodou je,  že mají k dispozici pěkné místnosti v rakovnickém gymnáziu, za což vděčí jeho řediteli a aktivnímu členovi klubu Mgr. Jirátkovi. Na výstavě můžete také nahlédnout do krásné kroniky rakovnického spolku, kterou v současnosti vede právě posledně jmenovaný.

S výstavou je spojena jedna rarita, řekl bych světová. Na každé výstavě je možno u vstupu získat obkládačku s obrázkem kaktusu, pokaždé samozřejmě s jiným. A je jich už 31! Mohu potvrdit, že jsou to obrázky nádherné a pokud někdo ví o něčem podobném ve světě, dejte vědět - já bych řekl, že je to něco zcela ojedinělého. Firma Lasselsberger vydává časopis Keramik a v čísle 2/2006 je u článku „V Rakovníku se představily pichlavé poklady“ vyobrazení 6 těchto dlaždiček s obrázky kaktusů. Tento časopis můžete získat nebo do něj nahlédnout u prodejců dlaždiček. Nedá mi to, abych z něj necitoval: „Před nástupem nových technologií v roce 2001, museli naši výtvarníci zprvu ručně, potom pomocí scaneru připravovat sítotiskové šablony podle obrazové předlohy. V posledních letech využívají digitální snímky, nebo scanují předložené fotografie a převádí je na obtisky.“

Ještě k vyhlášené rakovnické výstavě – pomáhají zde nejen členové spolku, jak je to obvyklé i jinde, ale i manželky členů. Také na pravidelné zájezdy jezdí za účasti manželek a přibírají i nové zájemce, kteří se zde obvykle pro ušlechtilou  zálibu kaktusaření „chytí“. Společenskou záležitostí je mikulášská slavnostní schůze, kdy si spolek pronajme salonek a bilancuje a slaví…

Pokud jde o pěstování začal pan Galo brzy vysévat a s úspěchy. Za začátku pěstoval všechno, pak se zaměřoval na Mammillarie, Astrophyta, Thelocactusy, Gymnocalycia, Turbinicarpusy, Fraileje. Dnes se jeho zájem soustřeďuje na Mexiko a jihozápad USA.

Začínal s malých dřevěným skleníkem o velikosti 2 x 1 m, kde se ovšem rostliny přehřívaly. V roce 1980 postavil skleník v patře domu a je osluněn prakticky ze všech stran, velikost 8,5 x 6 metrů. Viděl jsem už dost sbírek, ale zde jsem byl u vytržení a nemohl jsem se pořád odtrhnout, abych si s panem Galem sedl a napsal si pár poznámek. Skleník je totiž napěchován kvantem obrovitých kaktusů nejrůznějších rodů i druhů. O kvalitě a množství kaktusů nejspíš více napoví fotografie. 

Pokud jde o výsevy, používá pan Galo inertní materiály: písek, perlit, přírodní pálenou hlínou. Pozornost věnuje proprání semen v hypermanganu a v miskách z Chrudimi a v květináčcích pěstuje od ledna či února v kultivátoru.

Hnojí Wuxalem, Kristalonem květ a plod, letos prvně Kristalonem podzim. Zálivku realizuje jednou za měsíc, ale ne ve velkých vedrech, dříve podmokem, dnes již pro velikost rostlin  horem. Na zimu jsou rostliny ve skleníku, kde je pomocí termostatu udržována teplota na 5 –6 stupňích C, rostliny s potřebou většího tepla jsou umísťovány v bytě.

Sbírka pana Gala mi docela učarovala, stejně jako jeho zasvěcené a poutavé vyprávění o spolku, kaktusech, pěstování a několik alb opravdu nádherných fotek kaktusů. Pan Galo je totiž také skvělý fotograf. Slunečné odpoledne strávené s manžely Galovými ve velmi srdečné a milé atmosféře bylo pro mě i moji manželku nezapomenutelným zážitkem.

Pan Galo je nepochybně výraznou kaktusářskou osobností s  vrozenou ohromnou skromností a velmi distiguovaným a nevtíravým vystupováním. O jeho organizačních i lidských kvalitách jistě nepřímo napovídají i výše napsané řádky o fungování rakovnického klubu – byť pan Galo zdůrazňuje, že to je zásluha vynikajícího kolektivu. Podporu má i ve své příjemné a pohostinné manželce, která se zúčastní některých akcí spolku, zájezdů, výstav a je v kaktusaření dobře orientována.

Návštěvy přijme pan Galo po předchozím avízu bez problémů, je schopen přijmout i autobus návštěvníků, ovšem s tou výhradou, že ve sbírce by se pro úzký přístup po schodech museli vystřídat po několika částech. Přebytky se zde určitě také pro zájemce najdou. Do Kněževsi se lze snadno dostat ze silnice Praha Karlovy Vary, nebo z druhé strany z Rakovníka.