Firmě Gebr. de Herdt zůstal věrný ohledně nákupu semen po celý život a nikdy nelitoval; čistotu, tj. nehybridizaci jejich semen, si chválí stále. V souvislosti se svým rodinným vývojem, když si po uzavření manželství pořídili s manželkou nynější krásný dům s dost velkou zahradou, opustil pan Baláž skleníky u rodičů a vybudoval první skleník na zahradě. Pak k němu připojil druhý a spojením vznikl nynější skleník na sbírkové kusy. Pak následoval další skleník, který je plný semenáčků od malých až po pěkně odrostlé a také čerství roubovanci.
V současnosti dokončil pan Baláž třetí a musím říci krásný skleník, který čeká na postavení pultů a zaplnění kaktusy. Celková velikost sbírky je odhadem mezi 40 a 50 m2, k tomu ještě přibude po zaplnění plocha nového skleníku. Podle vyjádření předsedy sokolovského kaktusářského klubu pana Valachoviče jde o největší sbírku z jejich členů. Pan Baláž je ve většině svého poznání samouk, hned od počátku, tj. v roce 1963, vstoupil do kaktusářského spolku v Sokolově a zůstal v něm dodnes. Díky tomu okamžitě od svých kaktusářských začátků začal odebírat časopis Kaktusy a kupovat kaktusářskou literaturu, takže dnes má k dispozici obsáhlou knihovnu. Dokonce jsme si prohlédli nádhernou knihu o sukulentech v japonštině, kterou si pan Baláž přivezl tuším z Belgie.
Zpočátku pěstoval pan Baláž, mamiláre, parodie, echinofosulokaktusy, pak matukány, submatukány, astrophyta…Dnes od specializace na jednotlivé rody upustil, ale má zde desetiletí staré rostliny. Tím, že nakupoval semena výše uvedeným způsobem, získal i rostliny, které byly tehdy žhavými novinkami a dnes, kdy se k nám konečně běžně dostaly, on je má již ve vzrostlém stavu. Byť byl pravověrným kaktusářem, v současné době pěstuje i sukulenty.
Pokud jde o substrát, pak pro sbírkové rostliny používá vlastnoručně na stroji vyrobenou antuku ze střešních tašek, která se na rozdíl od antuky z cihel nerozpadá a dá se i recyklovat. K antuce pak přidává asi v ¼ rašelinu, ale pravou, přímo z rašeliniště. Podle rodu pak samozřejmě substrát upravuje, např. k astrophytům přidává drcený vápenec, který používají ve velkochovech slepic. K sukulentům pak BIMS kupovaný, míchaný dle rostliny s pískem či zahradnickou zeminou A. K výsevům pak antuku a rašelinu, vše ovšem přepařené. Se substrátem však experimentuje pan Baláž dodnes. Výsevy dělá pan Baláž pod zářivky, pikýruje již do normálního substrátu a nechává krabičky s přepikýrovanými semeny již otevřené, ovšem ve skleníku.
Ročně roubuje pan Baláž 200 až 300 kaktusů a roubuje zásadně v květnu. Podle jeho zkušeností je veliká pravděpodobnost, že roubování provedené v květnu bude úspěšné. Podložky používá pan Baláž zase podle rodu, velikosti roubované rostliny atd. Např. pro nepatrné semenáčky - selenicerus. Často používá pasakanu, vysévá např. 10.000 semen této podložky, nechá je dorůst do 1 cm a pak je nechá rok stát. Viděl jsem zde spousty pasakán těsně narostlých, nepřepikýrovaných. Po naroubování ovšem putují rostliny do inkubátoru, kde je světlo. Stínění skleníku netkanou textilií a dobrá finesa, přichycená ke kovové konstrukci skleníku silnými magnety. Proti škůdcům používá postřik Confidor, hnojení Wuxalem 1x ročně. Pan Baláž zimuje všechny rostliny ve sbírkovém skleníku, který je vytápěn plynem.
Každoročně vyjíždí pan Baláž za kaktusy a sukulenty do zahraničí, do Belgie, ale též do Německa i Holandska. Zúčastní se se svými rostlinami pravidelně výstav spolku a ty jsou několikrát do roka, někde společně se zahrádkáři a to nejen v Sokolově, ale též např. v Kraslicích. A chybu, kterou v kaktusaření pan Baláž udělal? Podle něho, že zpočátku pěstoval po jedné rostlině od jednoho druhu a vyséval málo semen, po 10. Doporučuje každému pěstovat 2 až 3 rostliny, ale nejlépe 5 od každého druhu a semen vysévat více. Návštěvy přijme pan Baláž po předchozím dohodě. Přebytky a semenáčky se zde určitě najdou. Pan Baláž je moc milý s taktní společník a ohledně kaktusů řekl bych, že snad nevyčerpatelná studnice zkušeností. Výborně najíst se dá v restauraci hned za rohem bydliště pana Baláže. Z pamětihodností v blízkosti lze shlédnout klášter Teplá, lázně Kynžvart, zámek Bečov s relikviářem sv. Maura, nedaleko jsou Karlovy Vary. Kontakt: |
|
|
