Pan Daněk začal s kaktusy celkem klasicky. Dostal první lobívii od sousedky, a když tenhle první kaktus vykvetl, byl další kaktusář chycen. Pan Daněk se věnuje kaktusům od konce sedmdesátých let. Pěstuje hlavně ferokaktusy, mamilárie, parodie, ale i další kaktusy, převážně z Jižní Ameriky. Skleník má o velikosti 6x3 a je studený, tedy nevytápěný. To ani není třeba, neboť pan Daněk pěstuje kaktusy „tvrdě”. Do skelníku je přemísťuje z domu, kde je zimuje, v březnu a vydrží zde dle počasí až mnohdy do konce listopadu či začátku prosince. „Poslední na Mikuláše”, řekl s úsměvem.
Tvrdé pěstování spočívá zejména v dostatku vzduchu, část kaktusů je venku pod stříškou, část volně, programově aplikuje střídání teplot a hodně světla. Zalévání pak přichází v úvahu jen 4x či 5x do roka a to dešťovkou. A kaktusy jsou krásně vytrněné, zvláštností je, že jsou hodně tmavé a to nejen v habitu, ale i v otrnění a není to znakem jen u některého rodu či druhu, ale obecně u kaktusů pana Daňka. Musím říci, že tyhle kaktusy se mi moc líbily a svým způsobem jsou zvláštní, určitě stojí za vidění. Pan Daněk není příznivec roubování, je pro pravokořenné pěstování a tam, kde by bylo nutno roubovat jako podmínka pěstování, pak takové druhy raději nepěstuje. Roubování používá jen jako záchranné.
Vysévání se pan Daněk nyní věnuje již jen v relativně malé míře, výhradně pro svou potřebu, komerci se vůbec nevěnuje. Při vysévání používá písek a rašelinu v nízkých miskách se sáním zespodu. Semenáčky již při prvním pikýrování přepichuje do normálního substrátu, zalévá podmokem. Na substrát používá pan Daněk z 1/3 jílovitou zeminu, 1/3 rašeliny, 1/3 písku + dle druhu, čedičovou drť, kamínky z říčního písku a dřevěné uhlí. Antuku nepoužívá, neboť drží vlhkost.
Skleník má pan Daněk pokryt umělohmotnou zelenou sítí, která mu zaručuje stínění, ale na druhé straně umožňuje dostatečné pronikání světla. Skleník i venku pěstované kaktusy jsou velmi pečlivě upraveny a estetický dojem jsem měl nádherný. Tuhle stránku věci pan Daněk určitě velmi citlivě vnímá, neboť sám se věnuje výtvarnému umění, maluje rád přírodu a hodně v ní pobývá.
Pana Daňka jsem navštívil zrovna v době, kdy mu řemeslníci upravovali dům, takže jsem ho na dobu reportáže vytáhl od míchačky a musel jsem překonat jeho protesty, když jsem si ho chtěl do reportáže vyfotit. Bylo mi upřímně líto, že jsem nemohl s panem Daňkem strávit více času, neboť jeho názory alespoň pro mě jsou zcela srozumitelné a přijatelné – neznásilňovat přírodu, vnímat ji, vnímat její krásu, porozumět jí, ale mít též pochopení pro mládež a přivést ji k naší zálibě a nahlížení světa…
Pan Daněk pěstuje kaktusy asi na 25 m2 a návštěvy přijme po předchozí telefonické domluvě. Z turistických cílů si asi nikdo nenechá ujít železniční muzeum přímo v Lužné.
|
