|
Zdá
se, že ten čas s přibývajícím věkem letí nějak rychleji. Připadá nám,
že to bylo loni, kdy Franta slavil sedmdesátiny. Franta stál u zrodu
pardubického kaktusářského spolku. Z podnětu jeho a Jirky Jiránka
se v lednu roku 1967 sešlo dvanáct pardubických kaktusářů a
vznikl Kroužek kaktusářů při ZK Tesla Pardubice. Franta se stal členem
výboru a posléze jednatelem. 
V
létech po sametové revoluci jsme se v důsledku restitucí stali
bezdomovci a naše činnost značně ochabla. V roce 1999
jsme získali azyl v nově vzniklém Evropském spolkovém domě. Od té
doby existujeme jako Spolek pěstitelů sukulentů s Frantou jako
předsedou.
Ti starší z nás ho znají jako výborného
organizátora autobusových zájezdů, ať už po tuzemsku, či po tehdejší
NDR. Ti mladší znají spíš Frantovu sbírku ve skleníku a
pařnících v zahrádkářské kolonii na Ležánkách. Aktivní účastníci
výstavy se těší na její tradiční hodnocení s opékáním špekáčků u Franty
na zahrádce. Při té příležitosti si prohlížíme i jeho sbírku
s kolekcí lofofor, pelecyfor, gymnokalycií i dalších rodů včetně
sukulentů a tvrdě pěstovaných lobivií na střeše chaty. V pařnících se
tísní tisíce podložek, na které roubuje řada kaktusářů nejen na
Pardubicku.
Franta má jednu, pro předsedu neocenitelnou
vlastnost. I nepříjemné věci řeší s nadhledem a bez emocí. Dění nejen
ve spolku glosuje se suchým humorem anglického gentlemana.
Franto, přejeme Ti, aby Ti dlouho vydržel nejen humor,
ale i zdraví, abys byl ještě dlouho naším předsedou. |
