Je to už hodně dávno, kdy byl Karel zaměstnán
v botanické zahradě UK v Praze, kde získal místo
v oddělení kaktusů. Tam jsem ho potkal někdy v roce
1965 poprvé. Pak se hýbal politický svět a po známých událostech
v roce 1968 se Karel vynořil jako dodavatel kaktusových
semen v Jižní Americe. V Bolívii, kam se přiženil
do rodiny Ramirezů v La Paz, tam prožil řadu let.
Nerad bych se v popise jeho cesty životem v J. A. mýlil,
proto jsem ho požádal o krátké kurikulum vité, na které
Karel reagoval:
„...ano, postavil jsem zde v J. Americe největší
kaktusovou firmu, která funguje do dnes. Přes různé překážky,
neschopnost mojí a jiných. Snad nejdůležitější mojí
devízou byly a jsou jazyky, které jsem se naučil. Ty tvořily
nejdůležitější základ, díky kterému jsem mohl nějak
dostatečně soupeřit se světem.
Moje peruanská paní se jmenuje Blanca. Dřívější
moje bolivijská paní se jmenuje také Blanca, a představ
si, že se obě narodily ve stejný den 24. ledna, ale ta pozdější
je o 5 let mladší. Máme 4 dcery mezi 17 až 24 lety, Elišku,
Karlu, Zuzanu a Jaroslavu, to stačí. Nástupce, který by
firmu převzal, bohužel není.
Zaměstnal jsem tu mnoho zdejších lidí, a
to jak v Peru tak i v Bolívii a Chile, kde jsem v roce
1967, při mojí první cestě do J. Ameriky, začal. Přes všechna
ta bydliště v různých státech J. Ameriky, zůstal
jsem Čech srdcem i občanstvím a velmi rád se do své
vlasti vracím.“
Potkal jsem se s Karlem po letech zase až
v roce 1979, kdy nás (společně s Rudolfem Šubíkem)
pozval k sobě do nového působiště v Perú.
Mezitím vystudoval vysokou ekonomickou školu a vybudoval, na
světě snad největší firmu, zabývající se obchodem se
semeny a kaktusy, sukulenty aj. rostlinami. Jižní
Amerika, resp. Perú, byla tehdy v osmdesátých letech
ideálním místem pro takovouto firmu. Měla optimální
klimatické podmínky, legislativa umožňovala snadný pohyb
zboží přes hranice.
Karel tu založil novou rodinu, dnes má 4
dcery a obětavou manželku Blancu. Jeho soubor, seznam sběrových
položek (polních čísel s akronymem KZ, správně KK) je
snad nejdelší na světě. Po roce 1989 byl několikrát na návštěvě
v Čechách, na svoji vlast rozhodně nezapomněl. Má tu
celou řadu kontaktu, jeho semena jsou největším zdrojem
pro pěstitele atraktivních kaktusů ze západního pobřeží
J. Ameriky. Zasloužil se o nádherné sbírky, a to nejen v Evropě,
ale i na dalších kontinentech, zejména v Japonsku.
Specialisté stále šíří jeho položky vzácných kopiapoí
či parodií, pro kaktusářský svět, ale objevil i řadu
ceněných novinek – vzpomeňme za všechny třeba Sulcorebutia
gerosenilis nebo Cinthia knizei...
Osobně si s Karlem píšu e-mailem několikrát
týdně, a pořád je o čem. Jeho návštěvu čekáme v nejbližších
týdnech, snad budeme mít i to štěstí, že jeho přednášku
uvidíme v dubnu či květnu v Čelákovicích.
Jan Říha
riha.j@sendme.cz
|
