Sulcorebutia steinbachii (Werdermann) Backeberg var. horrida Rausch,

Sulcorebutia steinbachii (Werdermann) Backeberg var. horrida Rausch var. nov., Kakt.und and Sukk., 24: 193, 1973

Weingartia backebergiana Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 2: 70, 1977

Jméno variety je odvozeno od vzhledu otrnění, horridus znamená hrozivý, odstrašující.

Popis
Proti S. steinbachii var. steinbachii je stonek ponejvíce jednotlivý, polokulovitý až kulovitý, 50 – 140 mm vysoký a 80 – 100 mm široký, s tmavě zelenou až nahnědle fialovou pokožkou; žeber až 17, rozložená do hrubých, spirálovitě uspořádaných, 8 – 12 mm dlouhých, 6 – 10 širokých a 6 mm vysokých hrbolků; areoly asi 6 mm dlouhé, 2 – 3 mm široké, bíle vlnaté. Trnů 12 – 16, velmi silné, tuhé, odstávající, píchavé, na bázi zesílené, 10 – 20 mm dlouhé, žluté, červenohnědé až černé, jen obtížně rozlišitelné na okrajové a středové, jednotlivé zřetelněji středově postavené. Květy 35 – 40 mm dlouhé a stejně široké, jednotně světle až tmavěji fialově červené. Plod nahnědle až olivově zelený, kulovitý, 5 – 6 mm široký, s hnědými až načervenale hnědými šupinami; pod nejspodnějšími šupinami jemné bílé vlasy a nikoliv vzácně také ploché bělavé trny. Semena 1,3 –1,5 mm dlouhá a 1,0 – 1,2 mm široká.

Variety a formy
Varieta je charakteristická svým výrazným hrubým otrněním, které je ale do značné míry závislé i na podmínkách stanoviště. Nižší úroveň osvětlení a nedostatek čerstvého vzduchu se projeví jeho zřetelným oslabením. Určité rozdíly lze pozorovat ve vybarvení trnů a rovněž v sytosti zbarvení květů. Rovněž vybarvení pokožky do určité míry kolísá v závislosti na intenzitě slunečního svitu.

Varieta byla popsána podle sběru WR259, jako S. steinbachii var. horrida byla označena také řada nálezů dalších sběratelů: G118, G119, HS91, KA31, KK807, Kr 711 a další nálezy zejména z novější doby byly k S. steinbachii var. horrida s větší nebo menší jistotou rovněž přiřazeny.

Výskyt a rozšíření
S. steinbachii var. horrida se vyskytuje v provincii Arani (Bolívie, departament Cochabamba), v oblasti mezi Vacas a silnicí z Cochabamba do Santa Cruz, v nadmořské výšce kolem 3400 m, ale také v blízkosti této silnice v nadmořské výšce až 4000 m. Místem typového sběru je Vacas, 3400 m; jako místa dalších výše uvedených sběrů bylo uvedeno u Koari, u silnice Cochabamba – Santa Cruz, Lopez Mendoza – Cochabamba, Las Vacas – Tiraque.

Poznámky
S. steinbachii var. horrida je jedna z nejnápadněji otrněných sulkorebucií, zřetelné jemné ploché trny lze nalézt dokonce i v paždí nejspodnějších šupin na květním lůžku. Sbírána byla zejména v novější době opakovaně na více místech v oblasti Vacas podél silnice z Cochabamba do Santa Cruz. Většina těchto sběrů dobře odpovídá charakteristikám této variety, otázkou však zůstává, zda to platí o všech rostlinách, které jsou se jménem S. steinbachii var. horrida případně S. horrida v našich sbírkách spojovány. Občas lze s těmito jmény nalézt i rostliny, které se sice tělem a otrněním příliš neliší, ale květy mají místo charakteristické fialově růžové barvu žlutou a vzrůst je více trsovitý.

Literatura

• Augustin K., Gertel W., Hentzchel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 131, 2000
• Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 47, 1976
• Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 88, 1982
• Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia – poznámky pod čarou, Kaktusy 37 / speciál 2, 2001
• Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A Collector's Guide, p. 79, 1985

Pěstování
Svými nároky je S. steinbachii var. horrida zcela srovnatelná s ostatními formami S. steinbachii a dalších příbuzných druhů, které pocházejí z okolních oblastí. Roste dobře na vlastních kořenech, množit ji lze z odnoží, které v kultuře v omezeném rozsahu vytváří. Jako většina vysokohorských rostlin vyžaduje stanoviště s vysokou úrovní osvětlení a dostatkem čerstvého vzduchu, aby se dobře vyvíjelo její výrazné silné otrnění, které je pro tuto rostlinu charakteristické. Zimní stanoviště by mělo být chladné, do 10 ^oC, aby nedocházelo k předčasnému probouzení rostlin, a pokud je to možné, i světlejší.

Text: Otakar Šída

Foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy