- Frailea -
jak na to, aby tyto jihoamerické
- miniaturky kvetly? (1.)
|
| Zdravím
všechny účastníky konference. Chtěl bych zde
nadhodit jeden problém, se kterým si delší
dobu nevím rady. Pěstuji několik rostlin rodu
Frailea (konkrétně hlineckiana,
arminifilamenta, nějaké pumila), a chtěl bych
se od nich dočkat otevřených květů. Vždy
nasadí na poupata, spráší se uvnitř
uzavřeného květu a uzrají semena
(kleistogamie). Někde jsem četl, že je to
způsobeno hlavně intenzitou osvětlení.
Normálně je pěstuji na parapetu u okna na jih
(úspěšně zde rostou a kvetou Astrophyta).
Letos jsem je dal na méně osluněné (západ
až severozápad) okno, ale se stejným
výsledkem. Neví někdo, čím je kleistogamie
způsobena? Zdraví Martin Fořt
Na počátku byl
tento dotaz z internetové konference. V tu
chvíli jsem si řekl – no jo, vždyť já se
s tím setkal také, a nevím, jak si to
vysvětlit. Proto jsme se obrátili přímo na
osobu povolanou – přítele Berku, který se frailemi už
nějaký ten rok zaobírá. A protože jeho
článek je dost obsáhlý, a přináší
i názory dalších odborníků, rozdělíme ho
na čtyřdílný seriál. -PP-
|
| Proč,
kdy a jak dlouho kvetou ? Je sobota 9. října
odpoledne, ve skleníku je 18°C, venku asi 12°
a poprchává. Obloha je zatažená a ony
(fraileje) kvetou. Sice květy nejsou otevřené
naplno, ale kvetou. V tento netypický čas to
jsou Frailea pygmaea v.
lorencoensis HU 177, Frailea
pygmaea v. dadakii
SCHL 50, Frailea altasensis
PR 717, Frailea gracillima
AT 115/7 a Frailea gracillima v.
alacriportana HU 231. Ač jsou mé
zkušenosti za těch asi 15 let, co se frailejím
věnuji, jakékoli, je to poprvé, co kvetou tak
pozdě.
|
 |
|
 |
Frailea
pygmaea v. curvispina
|
|
Frailea pygmaea, Hrabě
460
|
Když jsem položil svému příteli botanikovi -
profesionálovi otázku: “Proč kvetou?”,
jeho odpověď byla velice “originální” -
“Protože musejí” a do ruky mi vrazil
učebnici fyziologie rostlin. V této knize jsem
se pracně prokousával biochemickými rovnicemi
a dopracoval se k závěru: “Protože
musejí”, ale co jsem se nedočetl, jsou ty
přesné podmínky, které pasují na to
“musení” frailejí. Sáhl jsem do svého
archivu a zde uvádím přehled toho, co bylo
napsáno o kvetení frailejí. Vynechávám
vše, co se týká kleistogamie.
|
 |
Frailea
spec. PR 174a
|
Autoři jména rodu pánové Britton a Rose ve
své kaktusové monografii The Cactaceae v popisu
rodu konstatují skutečnost tak známou pro
rostliny rodu, které nejsou v optimálních
podmínkách: “Květy rostlin tohoto rodu
nejsou příliš známé, některé rostliny byly
popsány jako kleistogamní a je možné, že
jsou všechny takové. My jsme několik let
pozorovali dva až tři druhy. Poupata se
vytvářejí často, přecházejí občas na
pukající plody s fertilními semeny, my jsme
však nikdy neviděli rozevřené květy a ani
známku, že by rozevřené byly. Květy jsou
snad noční, o tom však pochybujeme, denní
jistě nejsou.”Český klasik fraileofilů Vít
Hrabě ve Fričianě: Frailea - miniaturní
kaktusy Jižní Ameriky (řada VI, svazek č. 43,
1966) shrnul své poznatky takto: „Květy jsou
žluté, někdy s červeným jícnem, velké od 1
do 5 cm, vně kryté vlnou a štětinami, často
jsou kleistogamní, tj. dávají semena, aniž
došlo k otevření poupěte”.
Otevírání
květů u frailejí, to je věc dosud ne plně
vyjasněná. Některá léta se květy
otevírají hojně, jindy vytvářejí pouze
kleistogamní semeníky. Podle zakořeněné
teorie se květy otevírají jen na plném
slunci, což například popírá léto roku
1995, kdy bylo slunce velmi málo. Zjistil jsem,
že mají-li rostliny příliš suchý vzduch a
skrovnou zálivku, vytvářejí semeníky bez
kvetení. Také neplatí stoprocentní tvrzení,
že otevřené květy nedají semena bez opylení
jinou rostlinou. Spegazzini (Brev. Not. Cactol.:
14, 1923) píše, že první květy jsou
normální, další kleistogamické. Lze z toho
usuzovat, že i v domovině rostliny za dostatku
vláhy z počátku vegetačního období květy
otevírají a s postupným vysycháním terénu
vytvářejí květy kleistogamické.
(konec
1. dílu)
NABÍDKA SEMEN
FRAILEJÍ 2001
|
|
