Taxon
Ferocactus latispinus (Haworth) Britton et Rose, The Cactaceae, 3: 143, 1922
Cactus latispinus Haworth, Phil. Mag., 63: 41, 1824
Echinocactus cornigerus De Candolle, Prodr., 3: 461, 1828
Druhové jméno latispinus znamená v překladu širokotrný a vystihuje tak tvar dolního středového trnu.

Popis
Tělo
stonek ploše kulovitý až plochý, asi 400 mm široký, a 300 mm vysoký, epidermis matně tmavozelená. Žeber 15-23, přímých, ostrohranných, výrazně hrbolovitých, se zapuštěnými areolami pod hrbolci. Areoly oválné, s krátkou šedavou plstí, od sebe oddálené, většinou 3-4 na jednom žebru; okrajových trnů 9-15, až 25 mm dlouhých, od tence jehlovitých až po zploštěle šídlovité a od tmavě červenohnědých až po slámově žluté až téměř bílé; střední trny 4-6, z toho 1 přímo nahoru a 4 šikmo dolů, přímé, nebo jen mírně prohnuté, hlavní středový trn přímo dolů směřující, u špice výrazně zahnutý až hákovitý; všechny středové trny častěji intenzivně červenohnědé, někdy medově až žlutě zbarvené, matné, asi 40 mm dlouhé a 2-3 mm široké, spodní středový trn je až 60 mm dlouhý a 9 mm široký, se znatelným kýlem nahoře i vespod.
Květy
vyrůstající okolo temene, běložluté, růžové až purpurové barvy, asi 40 mm dlouhé i široké, s dlouze a úzce kopinatými okvětními lístky a krátkou květní trubkou, trubka porostlá trojúhelníkovitými, světle lemovanými šupinami; čnělka, nitky a prašníky purpurové barvy, blizna růžová, zpravidla se 16 laloky.
Plod
vejčitý, 25-30 mm dlouhý a 18-20 mm široký, šťavnatý, červenavý.
Semena
drobná, asi 1-1,5 mm dlouhá, podlouhle ledvinovitá, tmavě hnědá až červená.

Variety
V průběhu dlouhé historie od objevení tohoto druhu byly popsány dvě variety.
var. spiralis 1984 (syn. Echinocactus spiralis z roku 1839)
var. greenwoodii 1984 (syn. Ferocactus recurvus var. greenwoodii 1968).
Ty jsou rozdílné především velikostí a tvarem žeber a trnů i místy výskytu. V nedávné době byla i našimi kaktusáři nalezena v Mexiku u Ventura ve státě SLP zcela albinotická forma tohoto druhu s čistě žlutým otrněním a běložlutými květy. Tento nález ale nebyl botanicky zhodnocen i když se jménem
var. flavispinus se občas v literatuře setkáváme. Nutno ovšem dodat, že tyto žlutotrnné formy můžeme nalézt i v červenotrnné populaci (pozn. Pavlíček).

Výskyt
Ferocactus latispinus roste na velice rozsáhlém území Mexika a jeho výskyt zasahuje do států Durango, Guanajato, Hidalgo, Jalisko, Mexico DF, Michoacan, Oaxaca, Puebla, Queretaro, San Luis Potosí, Zacatecas a okrajově snad i do sousedních oblastí. Zde roste na travnatých pláních a na kamenitých kopcích, většinou s vápencovým podkladem v nadmořských výškách kolem 2000 m.

Pěstování
Pěstování F.latispinus je poměrně snadné. Má rád slunné a teplé stanoviště a nárazovou zálivku. Při přesazování starších a větších rostlin se snažíme co nejméně poškodit kořenový bal, jinak se rostlina jen obtížně dostává do růstu a při nevhodné a předčasné zálivce může i uhynout.
K tomu, aby nasazená poupata vykvetla potřebuje maximum světla a tepla v podzimních měsících, kdy se poupata na rostlinách objevují. Zimujeme raději nad 10°C, možno i ve tmě, za úplného sucha.
Rostlinu vypěstovanou z importních semen fotografoval ve vlastní sbírce autor textu Jan Klikar.

Poznámky
Popisovaný druh i jeho variety patří do sekce Bisnaga, kde je uváděn jako typový druh druhé skupiny. Do stejné skupiny s ním jsou řazeny další známé druhy F.macrodiscus, F.haematacanthus, F.histrix, F.recurvus a F.hamatacanthus.
Ačkoliv v téměř všech charakteristikách druhu popisovaných různými autory je uváděn počet středových trnů 4, na většině rostlin i na fotografiích uváděných těmito autory v publikacích můžeme napočítat středových trnů 6, jak je uvedeno v tomto popisu. Jde o omyl, nebo neuvážené opisování údajů z jedné práce do druhé?

Literatura
Anonymus, Rod Ferocactus, Aztekia, 9: 1-25, 1986
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 219, 1986
Kunte L., Šnicer J., Kaktusy, 31: 56-57, 1995
Říha J., Šubík R., Encyklopedie kaktusů, p. 50-51, 1992
Smrž O., Kniha o kaktusech a jiných sukulentech, p. 89, 1929
Taylor N.P., A review of Ferocactus Br. et R., Bradleya, 2: 19-38, 1984

Autoři
Rostlinu vypěstovanou z importních semen fotografoval ve vlastní sbírce autor textu Jan Klikar.