Taxon
Sulcorebutia tiraquensis (Cárdenas) Ritter var. aglaia (Brandt) Šída, Kaktusy, 26 : 19, 1990
Weingartia aglaia Brandt, Cactus (Antwerpen), 10 : 54, 1978
Sulcorebutia tiraquensis (Cárd.) Ritter var. bicolorispina Kníže nom. nud., in Brinkmann, Die Gattung Sulcorebutia, p. 53, 1976
Varieta byla pojmenována podle svého vzhledu, aglaia znamená nádhera, krása.

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý až protáhle kulovitý, až 80 mm vysoký a 70 mm široký, tmavě namodrale zelený, v kultuře ve větším stáří poněkud odnožující. Žeber 15-25, později i více, spirálovitá, rozložená v napříč postavené, 7 mm dlouhé hrboly; areoly 4 mm dlouhé, až 3 mm široké, oválné jako u S.tiraquensis var. tiraquensis, krátce bíle plstnaté. Okrajové trny početné, 30-50, jemné, štětinovité, bílé, 5-10 mm dlouhé; středových trnů 8-12, několik nahnědle bílých, většina tmavě červenohnědých, tenké jehlovité, mnohem silnější než okrajové, 5-30 mm dlouhé, rovné a píchavé.
Květy
jasně purpurově růžové, 20 mm široké, 20-30 mm dlouhé, vnější okvětní lístky 10 mm dlouhé, purpurově zelené, na okraji a špičce růžové; vnitřní okvětní lístky 10 mm dlouhé, 4 mm široké, purpurově růžové; květní lůžko 4 mm široké, pokryté zelenými šupinami; květní trubka 12 mm dlouhá, olivově zelená, s úzkými, zelenými až růžovými šupinami s růžovými špičkami; nitky bílé, prašníky žluté; čnělka 15 mm dlouhá, krémově bílá, blizna bílá, s 2 mm dlouhými laloky mezi spodními prašníky.
Plod
olivově zelený s hnědými šupinami, kulovitý, 6 mm v průměru.
Semena
1,1 mm dlouhá, 0,9 mm široká; testa matně černá, pokrytá zbytky kutikuly; hilum bazální, okrouhlé, ploché.

Variety
S. tiraquensis var. aglaia je velmi charakteristický taxon, který vykazuje jen malou variabilitu. Drobné rozdíly je možno pozorovat v sytosti a odstínu vybarvení květů a v délce a síle trnů. V prvotním popisu W. aglaia byl uveden sběr
KK 809, který byl Knížetem označován jako S. tiraquensis var. bicolorispina, podobný je rovněž sběr
KK 1801, označený jako S. camachoi n. n.

Výskyt
S. tiraquensis var. aglaia pochází z Bolívie, typové naleziště této variety je uvedeno v departamentu Cochabamba, v oblasti Tiraque. Naleziště sběru KK 809 bylo Knížetem uváděno z provincie Ayopaya u Epizana v nadmořské výšce 3200 m.

Pěstování
S. tiraquensis var. aglaia má obdobné nároky na pěstování jako jiné variety S. tiraquensis. Mezi druhy rodu Sulcorebutia patří variety k nejlépe rostoucím. Roste dobře na vlastních kořenech a brzy vytváří velmi pěkné rostliny, které upoutají pozornost v každé sbírce. Snadno se množí odnožemi, které v kultuře ve větším stáří v malém množství vytváří. Rovněž množení ze semen nečiní žádné potíže kromě toho, že jsou nabízena jen vzácně.

Poznámky
Tato velmi pěkná rostlina se rozšířila do sbírek pod svým provizorním označením S. tiraquensis var. bicolorispina, případně S. bicolorispina ze sběrů K.Knížete. Platně však byla popsána až roku 1978 Brandtem jako W.aglaia. Charakter stonku a otrnění a zejména široké, oválné areoly jasně ukazují na příslušnost tohoto taxonu k příbuzenskému okruhu S. tiraquensis. Od ostatních variet S. tiraquensis se var. aglaia odlišuje barvou květů a zejména charakteristickým vybarvením trnů.

Literatura
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, p. 85, 1985

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.