Taxon
Rebutia krainziana Kesselring, Sukkulentenkunde, 2 : 23, 1948
Rebutia calliantha Bew. var. krainziana (Kesselr.) Buin. et Don., Sukkulentenkunde, 7/8 : 103, 1963
Druh byl pojmenován na počest H.Krainze, bývalého ředitele městské sbírky sukulentních rostlin v Curychu.

Popis
Tělo
rostlina odnožující, později trsovitá, jednotlivé stonky ploše kulovité, ve stáří protáhlé až krátce válcovité, 30-40 mm široké, matně světle zelené. Žebra spirálovitá, rozdělená v malé ploché okrouhlé hrboly; areoly velké, silně bíle plstnaté, oválné až okrouhlé, asi 2 mm dlouhé a 1,5 mm široké, 3-4 mm navzájem vzdálené. Trnů 8-12, štětinovité, velmi tenké, sněhově bílé, 1-2 mm dlouhé, paprskovité, přiléhající, vzácněji poněkud odstávající, k tomu často ještě 2 nepatrné trny vyčnívající vzhůru z areoly.
Květy
asi 30 mm dlouhé a 40 mm široké, jasně šarlatově červené, na bázi nažloutlé, cizosprašné; květní lůžko s malými, asi 1 mm dlouhými špičatými, fialově hnědými šupinami; nitky nažloutle bílé, prašníky bledě žluté; čnělka nažloutle bílá, stejně jako blizna s 10 rameny.
Plod
stlačeně kulovitý, asi 4 mm široký, se špičatými, holými, při dozrávání plodu usychajícími šupinami.
Semena
podlouhlá, 1-1,2 mm dlouhá, testa leskle černá, s jemnými bradavkami; hilum bazální, bílé.

Variety
R. krainziana je proti blízce příbuzným taxonům R. wessneriana var. wessneriana a R. wessneriana var. calliantha, které jsou pozoruhodně variabilní, poměrně jednotná. Kromě rostlin odpovídajících původnímu popisu R. krainziana, které jsou ve sbírkách vzácné, se ve sbírkách často vyskytují rostliny s poněkud delšími trny a většími, spíše karmínovými květy. Tyto rostliny Donald spojil roku 1957 s Backebergovým taxonem R. senilis var. breviseta a vytvořil kombinaci R. krainziana var. breviseta. Tato kombinace však neodpovídá skutečným vztahům, protože Backebergova R. senilis var. breviseta je skutečně rostlina z okruhu R. senilis, se samosprašnými květy odpovídajícími tvarem tomuto druhu, což roku 1976 uznal i Donald a rostliny, které předtím označil jako R. krainziana var. breviseta, přeřadil jako krátkotrnný kultivar R. wessneriana. Mezi těmito rostlinami, které jsou v našich sbírkách většinou pěstovány pod označením R. krainziana, se vyskytují i oranžově, žlutě nebo bíle kvetoucí jedinci.

Výskyt
R. krainziana byla publikována s následujícím údajem o původu: "Domovina Bolívie, bližší stanoviště neznámé. (sbírána F.Ritterem)'. Tento údaj však F.Ritter ve své práci z roku 1980 odmítá a R. krainziana nepovažuje za bolívijský druh. V přírodě R. krainziana dosud znovu nalezena nebyla a nelze vyloučit podezření o kulturním původu tohoto taxonu.

Pěstování
R. krainziana roste dobře na vlastních kořenech. Jako většina rostlin tohoto rodu vyžaduje dobře propustný substrát, ve vegetaci dostatek světla a čerstvého vzduchu a v době vrcholícího léta i ochranu před příliš vysokými teplotami. V této době je vhodnější umístění pod folií nebo volně než pod sklem a určitá opatrnost v zálivce. V době vegetačního klidu je nutné chladno a sucho. potřebná je rovněž občasná kontrola, protože rostliny bývají s oblibou napadány červeným pavoučkem. R. krainziana se snadno rozmnožuje odnožemi, rovněž výsevy nečiní žádné problémy.

Poznámky
R. krainziana byla roku 1948 publikována současně se dvěma blízce příbuznými taxony R. wessneriana a R. calliantha. Všechny tyto taxony byly postupně různými autory přiřazovány jeden druhému. Konečné rozhodnutí o příbuzenských vztazích mezi těmito rostlinami, zejména ve vztahu k R. krainziana, naráží na nemožnost posoudit situaci v přírodních podmínkách.

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1543, 1959
Backeberg C., Knuth F.M., Kaktus ABC, p. 278, 416, 1935
Donald J.D., Nat. Cact. Succ. J., 12 : 9, 1957
Donald J.D., Ashingtonia, 2, 1976
Hlinecký A., Fričiana, 5/36 : 17, 1965
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 623, 1980

Autoři
Text: Karel Crkal, Otakar Šída.
Foto a sbírka: Karel Crkal.